Úvaha: Zpět k primitivním technologiím? | Kapitola 2
Čtení technoskeptických webů mě vždy naplňuje smíšenými pocity. Nejsem si jistý, zda autoři, zaměřující se hlavně na ekologii, hledají řešení problémů a nebo jenom důvody, proč se vrátit na stromy. Samozřejmě každý má právo na svůj názor, ale některé "eko" myšlenky jsou opravdu perly.
A to není vše! Výroba elektroniky je velice náročná na energie -
speciálně výroba čipů je tak náročná, že energie potřebná na jejich
výrobu často překročí energii spotřebovanou za celou dobu provozu,
tvrdí autoři. V důsledku brutální spotřeby energie při výrobě tak může
být laptop, spotřebující 30 wattů energie horší, než lednička se
spotřebou 300 wattů, tvrdí autor a rozpočítává, kolik watthodin je
třeba na výrobu kilogramu počítače s tím, že i když se dnes dělají
počítače s čipy menšími, je jich v počítači pro změnu více a ergo
kladívko to není žádný posuv. Já bych v tomto bodě rád poznamenal, že
mi myšlenka přepočítávat energetickou náročnost výroby na "kilogram"
přijde vážně fascinující - nějak se mi nechce počítat, jaký je vztah
mezi energetickou náročností kila počítače a kila ledničky a nebo kila
piva, které se mi v ní zrovna chladí. Rozhodně bych tedy laptop o váze
ledničky nedal - pamatuji si, jak mi ten bílý chladokrám při stěhování
do druhého patra na odpočívadle málem rozdrtil pánev. Jsem se ochoten
smířit s tím, že budu mít laptop třeba i o váze 7 kg a spotřebě 300
wattů, než s sebou tahat objekt o 70 kg se stejnou spotřebou, i když je
podle téhle logiky "energeticky o řád efektivnější na kilogram".
Strašení v textu pokračuje a autor nám, digitálním fanatikům, vmetává
do tváře, že výroba kila počítače je až o šest řádů energeticky
náročnější, než třeba zpracovávání kovu. Člověk se až diví, jak ti
výrobci čipů vlastně fungují - levný, ale slušný procesor si obstaráte
ani ne za litr a pochybuji, že by v jeho ceně nebyla započítána ta
obludná cena za energii při jeho výrobě. Že by to bylo tím, že na
rozdíl od masa toho nechcete tři čtvrtě kila, ale stačí vám jediný
několikagramový křemíkový plátek obalený kovovým pouzdrem s nožičkami..?
Autor rozpočítává, že pokud vezmeme v úvahu veškeré úspory, které
digitální technologie přináší, například tím, že není nutné tisknout
knihy a cestovat kvůli meetingům a místo toho využívat videokonference,
tak to stěží pokryje "carbon footprint", který digitální technologie
sama spotřebuje. Přiznám se, že mě uhlíkochodidloměřiči v tomto směru
trochu zaráží – jak Google, tak Microsoft si staví datacentra v
blízkosti vodních elektráren a stále zde máme jak solární, tak jadernou
energii, u níž je "uhlíkové chodidlo" nulové. Přepočítávat energetickou
náročnost výhradně na fosilní paliva je vážně krapet uhozené. Dobře,
chápu argumenty toho typu, že elektronika obsahuje jedovaté látky -
olovo, arzén, rtuť - a měla by se likvidovat jako toxický odpad a
nevyhazovat do přírodních cyklů biosféry, protože nikdo nebude rád,
když bude papat lososa na smetaně, PCB a rtuti, že ano? Chápu, že pro
výrobu plastů nutně potřebujeme uhlovodíky z ropy - ale přepočítávat
mechanicky veškerou energetickou spotřebu na tuny CO2 v atmosféře je
bizarní.
Energie je kolem nás totiž obrovské množství - ať už je to elektřina
jaderná a nebo solární (a nebo jiné druhy energie z ní odvozené, jako
je třeba energie větru). Jeden známý cynicky poznamenal, že kdyby
horalé v Maroku a Alžírsku nemysleli pořád na jyhad a místo něj se
pustili do stavění jednoduchých slunečních elektráren, byli by těžce za
vodou. Jednoduchá sluneční elektrárna, využívající soustavy zrcadel,
nevyžaduje žádné složité technologie - a když ji postavíte na poušti,
nic tím vlastně nepoškozujete. Jednoduchá zrcadla pokrytá levným
odrazivým kovem, třebas napevno umístěná, koncentrují světlo na kotel,
ve kterém se ohřívá mediátor - a zbytek je vlastně klasická tepelná
elektrárna. Když se to postaví jako uzavřený systém, tak vám na provoz
stačí pár maníků, co to budou hlídat a budou ze zrcadel otírat písek.
Funguje to každý den, energii můžete skladovat v přečerpávacích
elektrárnách někde v Atlasu, domorodci mají práci a pak už jenom
kasírujete rozvinuté země v Evropě, které potřebují elektriku. Budete
na tom jako Perský záliv, až na to, že sluneční záření dojde až za 4
miliardy let, ne za 40 let (jak se tak odhadují ropné zásoby). No,
trochu jsem si zapřeháněl, uznávám, ale vážně to není až tak ustřelené.