Už je to v South Parku: AI je mainstreamová! | Kapitola 2

Dnes se řeší hlavně otázky, zda je fér a zda je legální nechat za sebe dělat třeba kompiláty a jiné práce do školy. Problém to samozřejmě je, pokud máte zadaný úkol a udělá ho za vás někdo jiný – anebo třeba AI, to je jedno. Na druhou stranu to přináší i otázku, zda je vážně dobré a produktivní cvičit lidi v něčem, co umí dělat stroje lépe. Je to podobné jako výjimečné numerické schopnosti při počítání z hlavy: Dává smysl cvičit se v oblasti, která má prakticky velmi omezenou hodnotu? 

Dnes už reálně ani prodavači, ani servírky nesčítají útratu z hlavy, dnes to za ně dělá kasa, ze které vám vyjedou výsledek. Schopnost provádět z hlavy složité výpočty je hezká exhibiční disciplína, může představovat kompetitivní výhodu pro matematiky, ale obecně to není moc použitelná věc.

Je to podobné jako kumulace faktografických informací. Každý zdá Sheldona z Big Bang Theory a jeho neúnosné záplavy „zajímavých faktoidů“, které obvykle nemají žádnou praktickou hodnotu. Spousta lidí vysazených na sbírání poznání ráda sbírá různé znalosti, často naprosto obskurní – tím je zvlášť známý typ INTP z šestáctifaktorového testu osobnosti. Takoví lidé oslňují znalostmi typu planetární geologie anebo konstrukce pyramid Staré říše, které prostě milují – ale nejsou to znalosti praktické a jsou jen zřídka monetizovatelné. Otázka proč některé lidi baví sběr podobných obskurních informací, je nepochybně zajímavá, ale pravděpodobně rovněž nemá valný praktický význam.

i Zdroj: stable diffusion

Spousta studentů si stěžuje na to, že školy nejsou praktické. Prosím, tomu ale docela rozumím. Oblíbená hláška „platit daně mě to nenaučí“ mě baví, protože daňové předpisy se mění tak často, že podle mě by s tím a jedním samým penzem nebylo možné projít ani standardní čtyřletou školou. Praktické technické informace zastávají také velmi rychle, takže to nejlepší, co si ze školy můžete odnést, je naučit se učit se, získat adaptabilitu a také nějaké základy, které se pravděpodobně asi měnit nebudou, což jsou například matematické fundamenty anebo teorie složitosti. V právničině je to vcelku neoblíbené římské právo, což vypadá jako atavismus do chvíle, než si uvědomíte, že na jeho logice je postavené veškeré moderní právo – ba co více, Římané jako první přišli s tím, že by právo mělo mít nějakou strukturu a nějakou logiku. (Pokud nemáte představu o tom, jak vypadají právní systémy bez takového základu, doporučuji babylonské a akkadské právo, to je famózní prča. Není pravda, že by tam panovala úplná zvůle jedinců, ale docela to tak vypadá.)