Už je to v South Parku: AI je mainstreamová! | Kapitola 5
Seznam kapitol
Všichni víme, že mainstreamem se věci stanou tak, že se objeví v South Parku. Jakmile je cokoliv anebo kdokoliv v South Parku, je to jasné. A v posledním dílu South Parku se nejenže objevila ChatGPT, ChatGPT ve skutečnosti NAPSALA část tohoto dílu South Parku!
Umělá inteligence nám může pomoci v tom smyslu, že nám může pomáhat hledat takové změny a upozorňovat ně, pomáhat hledat zajímavé a raritní věci. Může nám ale také doslova zdevastovat digitální realitu v tom, že ji nahradí záplavou vlastních excerptů a generovaných závěrů, ve kterých bude opravdu těžké zjistit co je pravda, kdo to vytvořil a jestli se tomu dá věřit.
Už dnes není úplně legrace dohledávat v historii co se stalo a jak se to stalo, protože na spoustu věcí máme kolidující data a rozcházející se závěry. Když začnete sledovat nějakou věc v detailu, vždycky narazíte na místo, kde se vlastně nedá určit kde se to vzalo a co to původně bylo. To, u dobře dokumentované historie, znamená začít pátrat v primárních dokumentech – ale i tam musíte posuzovat, zda jsou věrohodné.
Známý mi vykládal, že pokud jde o dějiny, není vlastně žádná historie, jsou jenom příběhy, které se vypráví tak anebo jinak. Nesouhlasím s tím úplně, historikové mi vyprávěli, jak vypadá jejich moderní práce – a popravdě připomíná často forenzní detektivy říznuté mezinárodními obhájci, což znamená přinášení důkazů nových a zvláštních typů a často z veliké dálky. Tak například zápisy o pádu provincií Západořímské říše podepřeli studií kosterních pozůstatků, kde provedli statistickou antropologickou analýzu (!) na jejichž základě zjistili, že lidé nejenže v té době umírali dříve, ale také se o něco zmenšili, což podporovalo tvrzení o nedostatku jídla v té době.
Umělá inteligence takové věci zatím nedělá. ChatGPT je vyprávěč, zatraceně dobrý a zatraceně výkonný vyprávěč, který ale jenom fabuluje. Vidím velký pozitivní potenciál ve výkonném generování nenáročných digestů, ale velké riziko v tom, že tato zkratkovitá vyprávění mohou nakonec zastřít realitu nějakou její zjednodušenou a ohnutou verzí.
A tak se nakonec budeme moct ptát spolu s Wendy: Jak jsme se vlastně k tomuhle závěru dostali?
A spolu se Stanem si odpovíme, že vlastně ani nevíme.
Pokud uděláme to, co udělal Stan – tedy vzdáme se kontroly a svěříme se do ruky jiného vypravěče, přestaneme být protagonisty svých příběhů a staneme se jenom postavami v příběhu, který píše někdo jiný – což je možná poučení, které do onoho příběhu v South Parku vložila AI.
Anebo ne, já nevím – to je to, co jsem si v tom našel, ale možná tam žádné poučení vůbec není.
