Už je to v South Parku: AI je mainstreamová! | Kapitola 4
Seznam kapitol
Všichni víme, že mainstreamem se věci stanou tak, že se objeví v South Parku. Jakmile je cokoliv anebo kdokoliv v South Parku, je to jasné. A v posledním dílu South Parku se nejenže objevila ChatGPT, ChatGPT ve skutečnosti NAPSALA část tohoto dílu South Parku!
Na nižších stupních počítáte spíš reálné úlohy, ty lepší špeky přijdou až později – a úplně nejlepší je samozřejmě vysoká matematika, kterou si často není možné klasicky vizualizovat. Drtivá většina problémů, které budete řešit, ale má nějaké očekávané limity – a ty byste měli znát a měli byste být schopni detekovat nekonzistence. Tato schopnost se obvykle nazývá selský rozum, což znamená rozum těch školou neohnutých, ale spíš popisuje právě to, že ze zkušenosti očekáváte, že nějaká akce bude mít určité výsledky – a ne nějaké úplně jiné.
Největší problém AI není v tom, že „bere lidem schopnost myslet“, jak mnozí tvrdí, ale že funguje svého druhu jako filtr mezi vámi a realitou. To je vlastně problém všech informačních technologií a také komunikačních řetězců: Pro mnoho lidí je jednodušší převzít informace z netu než si ověřit sami, jestli to je pravda, to je první level. Další level jsou vyhledávače, které sice skenují dostupné informace na síti, ale vynechávají ty nedostupné, jako je deep web – a co v nich nenajdete, to pro mnoho lidí neexistuje. To je druhý level.
A třetí level, který nastupuje dnes, je AI, která funguje jako svého druhu digest, který vytváří sám závěry, aniž by obvykle přesně mapoval z čeho vychází, proč z toho vychází, z čeho naopak nevychází a proč to vynechal. Vynechávání informace je velký problém – a většina lidí dokonce ani neví, že pracují s upravenou či vynechanou informací.
Zde musím zmínit, že to není problém nový. Nedávno se do médií dostalo, že progresivisté se rozhodli změnit Dahlovy dětské knihy a zwokeizovat jejich jazyk. Toto se ale děje v zásadě pořád a málokdo o tom ví – například Robinson Crusoe, kterého nám vnucovali jako povinnou četbu, nemá vlastně nic společného s originálním textem a zvlášť závěr a smysl celé knihy se posunul tak, že by ji Defoe patrně ani nepoznal.
V podstatě díky věcem, jako je Project Gutenberg, který se snaží zgititalizovat a uchovat staré texty, dnes můžeme srovnávat rozsah změn vnášených do populárních děl. Myslím, že zmapování toho, kdo, kdy a jak editoval staré autorské texty, by bylo výborné téma na odbornou práci, i když mám obavu, že po tom, kdo by to rozkryl v celé šířce, by pravděpodobně vyrazil rozlícený modernistický dav. Ti si totiž, po orwellovském způsobu, myslí, že editování minulosti je správná a dobrá věc.
Související články
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
