2× Samsung 950 Pro: Nové M.2 SSD 256 a 512 GB v testu | Kapitola 4
Seznam kapitol
Nejrychlejší M.2 (NVMe) disky na trhu má Samsung, který před časem uvedl konečně verzi 950 Pro určenou pro běžný trh. Otestovali jsme pro vás obě dostupné kapacity a výkon je naprosto skvělý. Konečně také bez možných problémů s podporou desky a operačním systémem.
Zahřívání a výkon
Už v testu disků Samsung SM951 jsem si všiml, že zahřívání 512 GB verze je enormní, teploty disku dosahovaly hodnot, jaké dosahují grafické čipy nebo procesory! Na tak malé ploše může být ale teplo problém, zejména pokud je M.2 slot umístěn nešťastně pod topící výkonnou grafickou kartou. Toho si všimlo několik výrobců, a uvedli chladič pro výkonné M.2 disky.
To nejprve způsobilo obecné veselí, než ale Anandtech otestoval disk Samsung 950 Pro právě s chladičem a bez něj. Došlo k tomu, že v některých testech byl chlazený disk až několikanásobně rychlejší, v některých testech ale nebyl vliv teploty na výkon žádný. Ukázalo se ale, že teplota je nepřítel 512GB M.2 disků a chlazení jim ve výkonu (v některých použitích) pomůže. A jelikož mne to zajímalo, zkusil jsem to také...
Nejprve jsem disk samozřejmě zahřál sérií náročných benchmarků, a jak vidíte na fotografii, není nijak chlazen. Takhle jej bude provozovat velká většina z vás, osazený na kartě v PCI-e slotu. Podívejme se ale na teploty, které tedy nejsou nízké. Po sérii testů se teplota vyšplhala na 74 stupňů. Okolní teplota byla kolem 22-23 stupňů, tedy nijak zásadní vedro. V uzavřené skříni v létě bych to viděl na výrazně vyšší hodnoty. Hodnota 74-75 stupňů také vypadá jako hraniční, výše už jsem se nedostal a od této hodnoty začal klesat výkon. Podívejme se na srovnání:
Nahoře je plný výkon při běžné teplotě (kolem 55 stupňů), a dole pak výsledek zahřátého disku na 74 °C. Rozdíl je vidět zejména ve výkonu sekvenčního zápisu a 512K čtení i zápisu. Pokles výkonu není nijak extrémní, ale je měřitelný. Potvrdilo se, že teplota nejvýkonnějších M.2 diskům nesvědčí. Jak se s tím vypořádat? Buď si koupíte chladič (V Rakousku stojí 80 EUR!), o kterém jsem hovořil na začátku kapitoly, nebo si pomůžete s tím, co máte doma.
Já jsem použil starší chladič určený na napájecí kaskádu desky EVGA (jestli si pamatuji správně). Ten jsem připevnil k disku v duchu „Ghetto módu“. Tedy „na drsňáka“ stahovacími páskami, aby byl přítlak dostatečný a disk se neprohýbal, podložil jsem ho starou SD kartou, má k tomu dokonalou šířku. I když to nevypadá hezky, a sám bych to asi takto nepoužíval (objednal bych si nějaký lepší a uchytil jej lépe). Tohle opravdu funguje! Výkon i teploty se vrátily do normálu!
Týral jsem disk dlouhé minuty zátěžovými testy, abych jej opět dostal na teplotu 74 °C. Bohužel se mi to nepodařilo, maximální teplota dosáhla jen na 52 °C. Chladič byl opravdu horký, značná část tepla se tedy skutečně z disku do chladiče odvedla a teplota čipů byla skvělá. Výkon se vrátil do původních hodnot. Pokud byste chtěli mít s výkonem jistotu, můžete chladič třeba ještě ofukovat ventilátorem. To už je ale asi zbytečné, i když nikdy neříkej nikdy.
Ještě poznámka k měření v grafech. Všechny hodnoty jsem naměřil bez chladiče, tedy v reálném domácím scénáři. Během kratší doby, po kterou běží benchmarky, se disk stejně nezahřeje na mezní hodnoty. To chce dlouhodobější maximální zátěž.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
