Aivia, Naga, G700s a R.A.T. 9 – velký test herních bezdrátěnek | Kapitola 7
Seznam kapitol
Herní a bezdrátové? Jde tohle vůbec dohromady, co třeba zpoždění? Na trhu existuje několik špičkových bezdrátových myší, které patří mezi vlajkové lodě předních výrobců herního příslušenství. Čtyři vybrané myši představíme, prozkoumáme jejich možnosti a vyhodnotíme, zda si ten přívlastek „herní“ vůbec zaslouží.
Technika přenosu mechanického pohybu na digitální data se u polohovacích zařízení během posledního desetiletí dramaticky změnila. Z čistě mechanických kuličkových myší jsme se dostali na optické. Určitě se někdo už někdo vrtí a chce připomenout laserové nebo infračervené senzory, ale ty spadají do kategorie optických také. Proč se tím vlastně zabývat? Senzory se liší v mnoha aspektech, které mnohdy rozhodují o vašem úspěchu ve hře. Stálice v problematice herních myší už je akcelerace. Hned za ní je angle snapping. Dnes máme ve velkém počtu zastoupeny senzory i s další potenciálně negativní vlastností, jako je například problematika osy Z nebo také tzv. diagonální posun.
Osa Z
Nebudu problém rozvádět dopodrobna, shrnu pouze jeho charakteristiku a možné důsledky. Problematika osy Z je generický název pro negativní vlastnosti myši při pohybu v ose Z. Teď se možná ptáte, kdy se myší pohybuje v tomto směru. Odpověď je jednoduchá. Mnoho hráčů, co používají nízkou citlivost musí provádět „vzdušné manévry“ se svou herní myší za účelem dramatických otočení a podobně. V podstatě záleží především na citlivosti a velikosti podložky / vaší akční oblasti. Čím nižší citlivost a menší plocha pohybu, tím častěji budete muset myš nadzvedávat.
Avago ADNS-980x senzor na vývojové desce
A právě onen pohyb nadzvednutí může být problémem některých senzorů. Protože váš pohyb rukou je spojitý v čase i prostoru, senzor v určitý moment nadzvednutí přechází z fáze, kdy ještě snímá , do fáze, kdy už není možné snímat povrch. V tomto přechodu nastává onen problém diagonálního posunu. Při zvedání myši kolmo nahoru byste očekávali, že kurzor bude zůstávat přibližně na stejném místě – obzvláště při nízkých citlivostech. Technické řešení některých senzorů ale způsobí náhlý nečekaný pohyb kurzoru někam jinam. To je samozřejmě pro hráče, který se snaží rychle otočit a zamířit nepřítele za sebou, velmi nežádoucí, obzvlášť pokud se mu kurzor posune někam pod nohy a pootočí se ideálně na opačnou stranu.
Jak se tomu bránit? Velmi obtížně, je to prostě vlastnost některých senzorů a jediný efektivní způsob, jak se tomu vyhnout, je myš prostě nepřesouvat nadzvednutím. Z toho vyplývá, že takové senzory nebudou typicky vadit hráčům se střední, či vysokou citlivostí (což je naprostá většina).
Dynamic dpi scaling
Aby toho nebylo málo, tak se podíváme ještě na další vlastnost některých senzorů. Ta se anglicky označuje dynamic dpi scaling. Co zní dobře vyslovené, vypadá mnohem hůře v realitě. Nejdřív se podívejme k čemu tato funkčnost slouží.
Určitě jste zaregistrovali myši s mnoha tisíci DPI. Ty se objevují jako houby po dešti. Jejich problém je mimo jiné v tom, že stabilita snímání při malých rychlostech je nízká, kurzor je roztřesený. Jak to opravit? Snižme DPI! (Na chvíli.) Přesně tak funguje dynamické škálování DPI. Pokud se pohybujete rychle, tak myš pracuje na x tisíc DPI, když zpomalíte, tak se automaticky sníží na 400 DPI nebo i méně. Nápad dobrý, ale selhal na provedení. Tyto dynamické změny zavádí i "dynamickou" akceleraci, jinými slovy nepředvídatelné chování myši při různých rychlostech. Naštěstí to není tak dramatické, akcelerace se pohybuje cca od -10 do 10 %. Nejedná se však už o perfektní senzor, hráči často v diskuzích kritizují dynamickou změnu dpi a vyloženě se těmto senzorům snaží vyhnout.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
