Asus Strix GeForce GTX 980 Ti a Strix R9 390 s DCU III v testu | Kapitola 4
Seznam kapitol
Zatímco AMD i Nvidia u referenčních karet škrtí výkon, aby udrželi provozní vlastnosti v normě, výrobci se u svých návrhů snaží o opak. A to si žádá monstrózní chladiče a dobře zvládnutou regulaci. Jak se popasuje poslední generace DirectCU III s nejvýkonnějším GPU a s vysoko taktovanou R9 390 s extrémní spotřebou?
Radeon R9 390 vypadá na pohled téměř stejně, rozdílů si začnete všímat až na detailech.
Backplate kryje celou zadní část karty, schází tedy výřezy pro lepší chlazení nejžhavějších součástek a výztuž pod GPU.
Samotný chladič se nijak zásadně neliší.
Délka karty je taky stejná – 30,5 cm
I záslepka s výstupy vypadá prakticky stejně. S kartou lze provozovat až čtyři monitory na kombinaci výstupů Dual-link DVI-D, HDMI (2.0) či třech DisplayPortech, Rozdíl je v typu použitého konektoru, zde je pouze DVI-D, který je čistě digitální, takže nelze použít redukci pro pro analogové monitory s D-sub.
Rozdíl je i u přídavného napájení, zde je kombinace šestipinu a osmipinu. Oba jsou otočené o 180 °. U každého jsou dvě diagnostické LED, které vám dají najevo, jestli je přídavné napájení v pořádku.
S ohledem na spotřebu obou karet je to celkem paradox, GeForce je úspornější a tak by to mělo logicky být spíš opačně.
V místě, kde obvykle bývají konektory pro multi GPU, není na nových Radeonech už nic.
Následující detail mě ale moc nepotěšíl – v místě, kde bývá přepínač BIOSů, není na kartě nic.
Ventilátory podporují PWM regulaci i monitoring. Připojené jsou do širšího konektoru, k tomu menšímu je zapojené LED podsvícení loga.
A tady je ještě detail osazených paměťových čipů GDDR5.
To by bylo k oběma kartám, a už přejděme k naměřeným hodnotám.