Battlefield Hardline: z bitevní vřavy do drsných velkoměst | Kapitola 2
Seznam kapitol
Další rok, další Battlefield – tentokrát s policejním tématikou. Radikální změna, při níž hra úplně opouští válečné prostředí a přesouvá se do ulic velkoměst, kde proti sobě stojí armáda policistů a zločinců. Některé nové prvky překvapí příjemně, jiné už méně. Pojďme tedy nahlédnout do světa policejních zásahů a nejen bankovních loupeží.
Singleplayer aneb na jeden den policistou
Ano, opravdu jen na jeden den – to dokládá i tvrzení Steva Papoutsise, producenta Battlefield: Hardline:
„Předpokládám, že pro průměrného hráče bude singleplayer záležitostí na 8 až 10 hodin.“
Co dodat. Nevím, jestli by se tím studio Visceral Games mělo pyšnit, či se za to spíše stydět. A to ještě délku kampaně dokázali slušně natáhnout cutscénami.
Přišel jsem si zahrát, ne se dívat na film
Vyrážíme dveře a zatýkáme partu zločinců. Potěšilo mě, že se nejedná o quicktime event, i když AI má stejně velmi pomalé reakce. Jeden z nich prchá oknem do svého auta a po pronásledování se jeho vozidlo převrací. Citím se, jako by mi byla předložena „práce policisty v kostce“ – během pěti minut vyrážení dveří, drogy, zbraně, honička a nestíhám luskout prsty, i policejní stanice.
Cutscéna za cutscénou (zrovna ta úvodní je vtipná a opravdu připomíná začátek policejního seriálu) a už sedíme v policejním autě s novou kolegyní a projíždíme bloky ve snaze najít osobu se jménem „Tap“. V tuto chvíli jsem již opřený ve svém kancelářském křesle a nohy mám položené na posteli, protože tato sekvence vyžaduje prakticky nulový zásah hráče. Ano a mimochodem... je zamknutá na 30 fps.
Po chvíli auto konečně zastavuje, policejní duo vystupuje a framerate rázem stoupá. Poté na mě čeká delší časový úsek plný stealth prvků, úvodních tipů a seznámení se s „novými“ technikami (ukázání odznaku, zatýkání, či hození nábojnice pro odlákání pozornosti.)
„Zatýkání je zábava!“ – Ne, není.
Opět se mi zdá, že se jedná o herní prvek, který vzešel z jednoho rozhovoru vývojářů:
Pokud v singleplayeru některé z postav (ne ty hlavní) místo zabití zatknete, získáte více bodů. Já osobně jsem zvyklý na hry s rychlejším dějem, menším množstvím cutscén a rychlejším spádem. Proces zatýkání tuto, už tak zdlouhavou a nudnou kampaň prodlužuje. V epizodách se nachází i „důležitější“ osoby, které je napřed třeba „oskenovat“ a po zjištění podrobnějších informací zatknout, jedná se však o dobrovolný úkol. Postavy hlavní vám hra předhodí sama.
Zdlouhavým zatýkáním jsem ale nechtěl ztrácet čas, po nepřátelích jsem tedy pálil hlava nehlava s cílem dostat se do konce epizody co nejdřív (i tak jsem za první epizodu vypálil jen pár zásobníků). Třeba podotknout, že vaše postava má nekonečné množství pout – jen do toho, klidně si pozatýkejte i dvacet nepřátel!
Och ano, všemohoucí skener. Takovou technologii bych si ve svém chytrém telefonu přál také mít, no třeba se za pár let dočkám. Těm, kteří si pamatují na označování nepřátel před jejich eliminací třeba v Ghost Recon: Future Soldier, nemusím vysvětlovat, o co se jedná. V podstatě si prostřednictvím smartphonu označíte nepřátele a následně máte lepší rozhled po okolí a víte kde se kdo nachází. Smartphone dokonce umí i provádět přesný odposlech na dálku. Paráda, co?