Co historie železnice říká o technologické budoucnosti? | Kapitola 2
Seznam kapitol
Moderní média nás ráda zásobují informacemi, u kterých neřeší, jak souvisí s jinými informacemi. V jednom týdnu jsem se tak dozvěděl, že se snažíme prodloužit lidský věk na 120 let, takže kvůli stárnutí populace bude nutné zrušit důchody i že umělá inteligence do roku 2100 nahradí i vysoce specializované odborníky, takže práce zmizí.
To, že umělá inteligence nahradí velkou část lidské práce, se také ví už dlouhou dobu. Firmy jsou extrémně motivované nahradit lidi stroji: Foxcon ví, že přepracovaní roboti neskáčou ze střech a Uber zase to, že robotická vozidla nemusí spát v hotelu a nemají povinnou minimální mzdu.
Nikdo se netají tím, že budou lidi postupně nahrazovat s tím, že se nejprve bude měnit struktura a poměr jejich nasazení, až nakonec, ideálně, budou zcela automatické továrny, které budou fungovat tak, že do nich pošlete design, ony se rekonfigurují, přeplánují si logistiku - a začnou z nich vypadávat výrobky.
Existují docela komplexní představy o tom, v jakém pořadí bude práce mizet. Zpočátku se nahrazuje práce kombinující algoritmický charakter, přesnost a repetici, ať už jde o montáž anebo o analýzu dat. V další várce už AI zvládá variace, takže místo pohybu po výrobní lince se dokáže robotické vozítko pohybovat v normálním prostoru a komunikovat s jinými robotickými vozítky, analogicky „intelektuální“ umělá inteligence umí pracovat s hůř strukturovanými informacemi, jako je řeč anebo rozeznávání a je schopná sama mapovat a katalogizovat.
Poslední fází je tvořivá AI, která v manuální oblasti dokáže vytvářet věci bez nutnosti to předem algoritmizovat, umí vyrábět unikátní věci a v intelektuální oblasti je schopná přinášet inovativní myšlenky. Pak přichází fáze self-improvement, kdy stroje budují lepší stroje zcela autonomně, což technologickou evoluci dále zrychluje.