Co potřebujete k proniknutí do světa digitálního videa? | Kapitola 2
Seznam kapitol
Před určitou dobou mě popadla inspirace, rozhodl jsem se, sepsat několik rad pro všechny, které zajímá digitální video a chtějí do něho proniknout. Je to také úvod pro sekci Digitální Video na serveru PCtuning, o kterou se starám a v budoucnu zde přibude mnoho nových článků. Neváhejte a vrhněte se do spracovaní digitalního videa spolu se mnou.
Základem technického vybavení je samozřejmě osobní počítač. I když se používají ve světě v této oblasti i počítače Macintosh, u nás to bude pravděpodobně klasický osobní počítač. Omezujícím prvkem pro kvalitní zpracování obrazových dat je schopnost převádět tato data mezi procesorem, pamětí a pevným diskem počítače. Maximální dosažitelná rychlost přenosu určuje počet obrázků za vteřinu a jejich velikost (rozlišení).
Procesory
Předpokladem je tedy procesor alespoň Pentium III / Athlon, čím rychlejší, tím lepší (což by dnes vzhledem k přijatelným cenám neměl být problém). Na rychlosti procesory přímosměrně závisí kolik efektů či prolínaček můžete ve Vašem projektu použít v reálnem čase, nebo za jakou dobu se Váš projekt spočítá do výsledné podoby.
Pevný disk disková pole
Velmi důležitým prvkem počítače pro zpracování video dat je pevný disk. Protože se na něj zapisují a z něj čtou veškerá data, musí mít jednak dostatečně velkou paměťovou kapacitu (počítejme minimálně 500MB na jednu minutu záznamu v plné PAL kvalitě), ale hlavně dostatečnou přenosovou rychlost (přenosová rychlost pro zápis/čtení video dat se pohybuje přibližně mezi 5 15MB/sec což by ale měla zvládat většina dnešních disků na 7200ot/s ), aby byl schopen přisouvat video data dostatečně rychle pro jejich požadované zobrazování. Drobné mechanické kazy, běžné na standardně používaných discích, v obyčejném provozu nevadí, protože počítač je zjistí a data zapíše někam jinam. Při záznamu nebo přehrávání obrazových dat z disku může však vyhledávání náhradního místa znamenat takovou časovou ztrátu, že se nestihne další přenášený snímek a klesá pak kvalita zobrazování nebo záznamu (protože už jeden ztracený snímek znamená v záznamu díru okem postřehnutelnou a tudíž nepříjemnou). Doporučuje se tedy používat disky odzkoušené firmou která Vám tu či onu video kartu prodala, protože jen tehdy máte stoprocentní jistou plné funkčnosti tohoto disku. Vždy je nutné mít samostatný pevný disk pro video data, aby bylo možné nahrávat data souvisle. Vhodná kapacita disku pro standardní video projekt je 40 100 GB.
Disková pole (složená z nejméně dvou disků) umožňují vhodně kombinovat zápis do vnějších stop jednoho disku a vnitřních stop druhého disku (Zone Stripping Technology) a zajišťují tak vysoký a neměnný datový tok bez ohledu na zaplněnost diskového pole. Je řešen i již zmíněný problém poškozených míst (clusterů) na disku pomocí tzv. Zone Mapping Technology je část až 40% celkové kapacity pole, která není výrobcem využita pro přímý zápis, používána pro náhradní zápis. Na našem trhu je několik výrobců diskových polí, která řeší problém záznamu pro profesionální práci, ale bohužel jsou ještě stále pro domácí video studio značně finančně náročné.
Operační paměť
Operační paměť, to je součást počítače, které není nikdy dost. Naštěstí je v dnešní době je její cena relativně přijatelná a není tedy problém počítač vybavit dostatečnou pamětí. Doporučené hodnota se pohybuje okolo 128 512MB (v závislosti na použité video kartě a operačním systému). Samozřejmě závisí na každém, zda do svého video pracoviště chce více investovat, potom tedy první místo, kde se to vyplatí, je operační paměť.
Video karta
Některé dnes dostupné videokarty mají možnost připojení i externího televizoru, který pak slouží jako náhledový monitor vždy, když si potřebujeme ověřit, zda ten či onen střih dopadl přesně podle našich představ, dříve než bude hotov celý náš audiovizuální projekt, tak můžeme provést kontrolu v tomto náhledovém monitoru přehráním jen té pasáže kde, potřebujeme kontrolu provést. Videokarty, které tento způsob kontroly nemají (nebo mají obě dvě možnosti) umožňují přehrání v náhledovém okně přímo na monitoru počítače. V dnešní době je však spíše výhodné použít verzi videokarty, která umožňuje oba způsoby (což bývá trošku finančně náročnější), můžeme se pak plně věnovat naší tvůrčí práci na monitoru počítače a o správnosti řešení se vždy přesvědčit na tv-monitoru.
Videokamera
Pokud jde o zařízení k pořizování vstupního signálu, jde jej rozdělit na dvě skupiny:
1, pro pořizování domácích záběrů čily amatérské.
2, pro pořizování poloprofesionálních záběrů, třeba pro propagaci Vaší firmy či společnosti.
Pro účely čistě amatérské může posloužit komerční videokamera (dostupná dnes již pro každého), založená na způsobu záznamu : Video 8, Hi-8, VHS. Které svojí kvalitou záznamu mohou sloužit jako záznam z dovolené či jiné akce v rodinném kruhu, ale nemohou již pro svou kvalitu záznamu sloužit jako propagační či jiný komerční video záznam.
Pro účely čistě komerční je proto doporučována videokamera s záznamovým systémem MiniDV, která v tomto případě může plnit účel digitálního poloprofesionálního záznamu.
Na základě této volby je pak nutné zvolit videokartu, která je určena pro zpracování analogového či digitálního záznamu.
Zvuková karta
K záznamu zvuku poslouží kvalitní zvuková karta, některé videokarty však mohou mít také zabudované snímání a digitalizaci zvuku. Taková kombinace dává obvykle lepší výsledky (lepší synchronizaci), než práce se samostatnou zvukovou kartou.
