Corsair RM550x: nejnovější semi-pasivní zdroj od CWT

Seznam kapitol

1. Úvodní představení, balení 2. Konektory, kabeláž, vnější provedení a chlazení 3. Vstupní filtrace 4. Primární strana, větev +5 V stand-by 5. Sekundární strana, kvalita provedení

6. Metodika měření a měřicí přístroje 7. Měření 8. Metodika hodnocení 9. Hodnocení, závěr, poděkování

Corsair RM550x je modelem z nejnovější řady RMx. Jedná se o evoluci semi-pasivní a plně modulární RM s certifikací účinnosti 80 PLUS Gold, nově s delší, sedmiletou zárukou a také specifikací pro dlouhodobý provoz při 50 °C. Zároveň je oproti původní řadě levnější. I mezi silnou konkurenci vyniká a patří ke zdrojům, jejichž koupi můžeme jen doporučit.

Reklama

Měření +5 V stand-by

Tentokrát máme drobnou změnu, místo wattmetru Silvercrest je použit Electrobock EMF-1, kromě rozlišení 0,1 W by neměla být žádná změna, všechny tady ty levné wattmetry jsou v podstatě stejné. Uvidíme, jak dlouho to vydrží a případně to změním v přístrojích v předchozí kapitole. Nicméně k měření, stand-by zdroj neměl problém dodat nominální výkon i výkon v (krátkém) přetížení. Regulace napětí byla velmi dobrá, kolem jednoho procenta. Na druhé straně zvlnění je spíš podprůměrné. V normě, jistě, ale přes 10 mV není nic skvělého, vyšší kapacita na filtraci by nejspíš pomohla. Účinnost je spíš vyšší, kolem 77 %, to je dobré.

Výkon (W)	Zátěž (A)	Napětí (V)/ zvlnění (mV)	Příkon (W)	Účinnost/ účiník
0	0	5,04/11,4	0	—/1
14,20	2,86	4,97/14,8	18,2	78,0 %/0,40
16,42	3,31	4,96/17,0	21,2	77,4 %/0,44

Corsair RM550x: nejnovější semi-pasivní zdroj od CWT

Zvlnění +5 V SB (zleva doprava): 0 A; 2,86 A; 3,31 A

Výdrž napětí při výpadku napájení

Výdrž napětí větve +12 V u Corsairu RM550x je poměrně slušná, jak můžeme vidět na snímku z osciloskopu, je to téměř 23,1 ms. S ohledem na vysokou vstupní kapacitu bych ale stejně čekal malinko víc. Zdá se, že spínání není tak efektivní ve využívání energie uložené v kondenzátoru.

Při pokusu o přerušení proudu přesně na 23,1 ms se ukázalo, že to je tak zhruba ono, 23,1 nebo 23,2 ms. To je dost na to, aby se pod zdrojem stihl včas přepnout správně fungující UPS. Už při této době výpadku můžeme vidět nějaké ne moc hezké oscilace, kde nejnižší hodnota napětí je přesně na 11,4 V, s delším časem bych tedy opravdu nepočítal. Mnoho zdrojů ATX, zejména těch slavných Aurumů bez termistoru, odebírá tak vysoké špičkové proudy, že to odpálilo použitý výkonový prvek (který by měl vydržet mnohem větší nárazy) v přerušovači. Došlo tedy k drobným úpravám, které by měly spínání trochu změkčit - to jsou nejspíš ty vysokofrekvenční oscilace na síťovém napětí při spuštění přerušovače.

Měření kombinované zátěže

Kombinovaná zátěž dopadla skvěle, podívejme se nejprve na regulaci napětí. Všechna kladná napětí se pohybovala v rozmezí ± 1 % a větev −12 V se vešla do ± 2 %, ovšem z rozmezí ±10 %, což je tedy vlastně totéž jako ± 1 % u ostatních větví. Toto je skvělý výsledek. Samotná větev +12 V navíc nikdy ani neklesla pod nominálních 12 V, to je také velmi dobré.

Výstupní výkon	Zátěž/ napětí +5 V SB	Zátěž/ napětí +3.3 V	Zátěž/ napětí +5 V	Zátěž/ napětí +12 V	Zátěž/ napětí −12 V	Příkon	Účinnost/ účiník
5,3 %/ 29,34 W	0 A/ 4,99 V	0,014 A/ 3,29 V	0,410 A/ 4,99 V	1,863 A/ 12,08 V	0,394 A/ −12,16 V	39,0 W	75,2 %/ 0,64
20 %/ 103.12 W	0,481 A/ 4,99 V	4,473 A/ 3,30 V	1,580 A/ 5,00 V	7,15 A/ 12,08 V	0,399 A/ −12,18 V	120,9 W	85,3 %/ 0,94
40 %/ 219,44 W	0,96 A/ 4,99 V	2,85 A/ 3,30 V	3,43 A/ 5,00 V	15,18 A/ 12,07 V	0,400 A/ −12,20 V	243,3 W	90,2 %/ 0,97
60 %/ 326,15 W	1,91 A/ 4,97 V	4,48 A/ 3,30 V	4,93 A/ 5,00 V	22,6 A/ 12,05 V	0,402 A/ −12,22 V	361,8 W	90,1 %/ 1
80 %/ 450,21 W	2,50 A/ 4,97 V	5,89 A/ 3,31 V	6,09 A/ 5,01 V	31,8 A/ 12,04 V	0,402 A/ −12,.22 V	501,1 W	89,8 %/ 0,99
100 %/ 545,99 W	2,82 A/ 4,98 V	8,86 A/ 3,32 V	9,27 A/ 5,02 V	37,5 A/ 12,03 V	0,399 A/ −12,24 V	615,8 W	88,7 %/ 0,99

Co se týče účinnosti, uvidíme v další recenzi, jak na tom dlouhodobě bude nový wattmetr, prozatím je výsledek takový, že účinnost je zhruba o procent (nebo procento a půl) nižší než co bych čekal vzhledem k ostatním zdrojům. Měřák neukazoval žádné nereálné nesmysly, tudíž prozatím berme, že Corsair RM550x má maximum někde lehce přes 90 %, to je myslím stále slušná hodnota. Účinnost v nízké zátěži nijak valná není. Celkově to ale není špatné. Co se týče měření příkonu, dávno mám již vybrán výkonový analyzátor určený přímo pro zdroje, nicméně to už je poměrně drahá hračka. Nakonec, můžete vlastně přispět…

Zvlnění kombinované zátěže

Hodnoty zvlnění jsou mimořádné. Žádná větev nepřekročila 20 mV a 40 %! Poslední srovnatelné výsledky měl Cooler Master V550S, a to už je nějaký pátek…

Výkon %	Zvlnění +5 V SB	Zvlnění+3,3 V	Zvlnění +5 V	Zvlnění +12 V	Zvlnění −12 V
5,3	10,4 mV	8,8 mV	10,8 mV	8,8 mV	16,2 mV
20	14,6 mV	9,2 mV	15,4 mV	5,6 mV	17,4 mV
40	16,0 mV	13,8 mV	15,3 mV	6,8 mV	13,4 mV
60	17,0 mV	10,6 mV	16,2 mV	7,2 mV	15,4 mV
80	15,0 mV	10,2 mV	15,2 mV	7,2 mV	15,8 mV
100	15,2 mV	15,4 mV	11,6 mV	10,8 mV	18,2 mV

Zvlnění 5,3% zátěže (zleva): +5 V SB; +3,3 V; +5 V. Druhý kanál je trvale připojen k +12 V.

Zvlnění 100% zátěže (zleva): +5 V SB; +3,3 V; +5 V. Druhý kanál je trvale připojen k +12 V.

Crossloading, přetížení

Crossloading dopadl opět výtečně, s ohledem na to, že zdroj je vybaven DC-DC měniči, jsem ani nic jiného nečekal. Z toho důvodu jsem dokonce i některé větve nechal zcela bez zátěže a RM550x to stále zvládl výtečně. Napětí na stand-by větvi se o kousek snížilo, nicméně regulace stále dosahovala výtečných výsledků.

Výkon	Zátěž/ napětí +5 V SB	Zátěž/ napětí +3,3 V	Zátěž/ napětí +5 V	Zátěž/ napětí +12 V	Zátěž/ napětí −12 V	Příkon	Účinnost/ účiník
21 %/ 112,84 W	0,479 A/ 5,00 V	24,50 A/ 3,31 V	0,416 A/ 5,01 V	1,848 A/ 12,07 V	0,406 A/ −12,22 V	140,9 W	88,2 %/ 1
28 %/ 154,77	0,490 A/ 5,09 V	0 A/ 3,31 V	24,70 A/ 5,01 V	1,858 A/ 12,07 V	0,394 A/ −12,20 V	192,8 W	80,3 %/ 0,96
100 %/ 550,35 W	0,487 A/ 5,02 V	0 A/ 3,31 V	0,405 A/ 5,02 V	45,0 A/ 12,03 V	0,404 A/ −12,23 V	624,2 W	80,1 %/ 0,94
123 %/ 673,86 W	3,24 A/ 4,93 V	5,56 A/ 3,32 V	5,00 A/ 5,02 V	50,7 A/ 12,02 V	0,402 A/ −12,23 V	763,2 W	88,3 %/ 1

Účinnost se snížila o něco více, při crossloadingu +5 V a +12 V klesla jen na 80 %, v ostatních scénářích byla vyšší. Limitu OCP jsem nedosáhl na žádné větvi, v kombinovaném přetížení se zdroj vypnul okolo 670 W. Zdroj běžel oblečený ve svetru bez jakýchkoli problémů po čtvrt hodiny. Co je zajímavé, tak po otevření svetru ventilátor běžel na rychlosti jen okolo 900 otáček za minutu, zdroj se tedy ve svetru nijak výrazně nehřál. Pak už mě to poměrně přestalo bavit a ventilátor jsem zastavil, s tímto se zdroj vypnul jen pár sekund před pátou minutou, ochrana proti přehřátí je tedy funkční.

Zvlnění křížové zátěže, přetížení

Zde jsme už překročili 20 mV na -12 V, ale to je myslím stále skvělý výsledek.

Výkon %	Zvlnění +5 V SB	Zvlnění +3,3 V	Zvlnění +5 V	Zvlnění +12 V	Zvlnění −12 V
21	19,2 mV	20,0 mV	19,2 mV	15,2 mV	24,8 mV
28	18,6 mV	13,2 mV	20,0 mV	10,4 mV	18,2 mV
100	11,0 mV	11,8 mV	10,8 mV	14,0 mV	16,4 mV
123	—	—	15,0 mV	13,6 mV	—

Rychlost ventilátorů a teploty

Máme novou tabulku! Jelikož mám tu novou laserovou hračku (vědět dřív, že to stojí pár korun s takovou přesností, tak už ho mám dávno), tak konečně můžeme udělat krok k lepšímu obrázku o hlučnosti zdrojů. Jelikož ta je přímo závislá na rychlosti ventilátorů, můžeme konečně tak nějak rozumněji odhadovat, jestli daný zdroj je hlučný nebo tichý, alespoň do doby, než budu moci měřit i hlučnost. Za této situace mi tedy dává smysl vyjmout informace o teplotách z tabulek výše (stejně už byly nadité k prasknutí) a dát je sem spolu s rychlostí, stejně by byla v podstatě prázdná…

Výstup %	Rychlost ventilátoru (ot./min.)	Teplota vstup/výstup
5,3	0	21 °C/ — °C
20 %	0	21 °C/ — °C
40 %	0	22 °C/ — °C
60 %	604	23 °C/ 34 °C
80 %	610	23 °C/ 35 °C
100 %	675	23 °C/ 38 °C
CL 21 %	986	22 °C/ 26 °C
CL 28 %	1132	22 °C/ 32 °C
CL 100 %	690	22 °C/ 42 °C
OL 123 %	870	22 °C/ 39 °C

Tak tedy ke Corsairu RM550x. Jak můžeme vidět, až do čtvrtého testu jel zdroj pasivně, nebo tedy přesněji, ventilátor se rozjel až od nějakých 320 W. No, je to tedy krapet později než na 225 W, jak tvrdí krabice, nejspíš to záleží i na teplotě (tou dobou jsem měl v dílně docela chladno); během kombinované zátěže ventilátor nepřekročil 700 ot./min. Co se týče crossloadingu, dle mého pozorování se spíš konečně roztočil při zátěži +12 V, ale až poté, kdy jsem v tomto scénáři rychlost změřil, což vydrželo i přes měření nižších větví. Navíc účinnost nebyla nic moc, zdroj se tedy přeci jen nejspíš hřál trochu víc. Každopádně za semi-pasivní chod dávám tři body navíc.

Předchozí