Druhý díl megatestu zvukovek Asus Xonar – vyhodnocení | Kapitola 4
Seznam kapitol
V minulém díle našeho megatestu jsme se podívali na první čtyři zvukové karty Asus Xonar. Prošli jsme si situaci na trhu, ukázali trochu teorie a naměřili mnoho a mnoho hodnot. Dnes se podíváme na poslední testované karty a především vyhodnotíme všechny grafy. Takže – která zvukovka Xonar je právě pro vás?
Xonar D2 je nejstarší z této série, tím to všechno začalo. A nutno dodat, že to začalo nadmíru povedeně. První, čeho si všimnete, je EMI/RFI štít kryjící celou kartu, což je věc možná sporná, ale mám takový dojem, že zrovna v případě D2 ve spojení se zbytkem návrhu karty plní svou úlohu nadmíru dobře. Karta je totiž velice odolná vůči jakémukoliv elektromagnetickému a radiofrekvenčnímu rušení. Jestli za to může štít, nebo něco jiného, těžko soudit. Karta je ale prostě odolná.
Po zapojení do PCI slotu se karta rozsvítí všemi barvami jako vánoční stromeček. Svítí střed štítu, což je zcela k ničemu, ale zbytek diod má svůj význam. Svítí totiž z jednotlivých 3,5 mm výstupů karty a tím i v naprosté tmě činí zapojení kabelů jednoduchým. Tedy za předpokladu, že si pamatujete, co která barva značí. Výrobce naštěstí nezkoušel žádné experimenty a barvy odpovídají zavedenému standardu. Mně ovšem přijdou praktičtější obyčejné plastové barevné kroužky na koncích konektorů, které slouží ve dne ideálně a v noci si prostě rozsvítím. Škoda navíc je, že tato světýlka nelze nijak vypnout, jedině odmontováním štítu a odpojením kabílků napájení diod. Nevím ale, jestli v tom případě zůstane karta plně funkční, nezkoušel jsem to. Toto řešení umožnilo Asusu udělat všechny konektory na zadní straně pozlacené, bez barevných rozdílů, a tak karta vypadá opticky krásně, především, pokud není zapojená. Jak se ale ukazuje, bez světýlek se toto řešení zapojuje velmi obtížně, což je vidět například na případu Xonar DX / D1, kde jsou konektory stejně zlaté, avšak nejsou podsvícené. Tím pádem je správné zapojení ať už za světla nebo za tmy bez zkoumání mikroskopických embosovaných nápisů téměř nemožné.
Ke kartě se dodává hromada příslušenství, v němž se nachází například i přídavný bracket obsahující MIDI vstup a výstup. Už ten nastiňuje, že karta byla designována velmi neobyčejně. Jde o jediný Xonar, u něhož bylo ve větší míře myšleno i na použití coby karty pro produkci hudby. Nejde ale v žádném případě o profesionální, ani poloprofesionální řešení. I tak je ale zajímavé vidět u jinak spíše herní zvukovky věci jako MIDI, nebo v základu ASIO ovladače pro dosažení extrémně nízké latence. ASIO ovladače jsou ale u každé jiné Xonar karty, což je jedině dobře, nicméně MIDI nemá žádná jiná. A k žádné jiné se nedodává hromada hudebního softwaru, kde naleznete základní Lite verze programů Ableton, Sonar, nebo Cubase. To je samozřejmě moc fajn, jenže karta už je na trhu velmi dlouho, a tak jsou zde obsaženy zastaralé verze těchto programů.
Navíc si asi většina potenciálních zájemců o Xonar D2 nebude kartu kupovat kvůli tomu, že by po těchto programech prahli. Kdo po nich prahne a potřebuje je, najde je přibaleny ke každé druhé lepší poloprofesionální zvukovce. Nemluvím teď o kartách za desetitisíce, ale například k E-MU 1212m je softwarová výbava mnohem bohatší a karta je dlouhodobě levnější než Xonar D2. Právě v kontrastu vůči opravdickým hudebním kartám D2 velmi ztrácí. Nedisponuje pořádnými symetrickými vstupy ani výstupy, vše je řešeno jen přes spotřební 3,5 mm stereo TRS konektory. Nicméně je nutno vzít v úvahu, že na D2 si bez problémů zahrajete jakékoliv hry v surround rozložení a s filmy též nemá problém.
Xonar D2 je zkrátka sice již trochu archaická, ale stále vynikající zvukovka, která je v mnohém dost unikátní. Navíc jako jediná ze všech testovaných byla odolná vůči záhadnému problému, který při testování zapříčinil horší výsledky šumu v RMAA grafech. Xonar D2 byl téměř zcela imunní, čili mi udělal radost a přesvědčil mě o neutuchajících kvalitách tohoto staříčka. Je ale škoda, že nedisponuje paticemi na operační zesilovače-
Asus Xonar D2 – RMAA Summary
Summary
| Test | xonar_d2_44_16 | xonar_d2_48_24 | xonar_d2_96_24 | xonar_d2_192_24 |
| Frequency response (from 40 Hz to 15 kHz), dB: | +0.01, -0.01 | +0.01, -0.00 | +0.02, -0.01 | +0.02, -0.01 |
| Noise level, dB (A): | -94.9 | -102.0 | -101.5 | -100.8 |
| Dynamic range, dB (A): | 95.1 | 101.7 | 101.5 | 100.5 |
| THD, %: | 0.0006 | 0.0005 | 0.0010 | 0.0019 |
| IMD + Noise, %: | 0.0046 | 0.0019 | 0.0021 | 0.0028 |
| Stereo crosstalk, dB: | -90.0 | -91.4 | -99.1 | -98.4 |
Frequency response
Noise level
Dynamic range
THD + Noise (at -3 dB FS)
Intermodulation distortion
Stereo crosstalk
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
