Facebooková hysterie má jméno Cambridge Analytica
i Zdroj: PCTuning.cz
Sítě a Internet Článek Facebooková hysterie má jméno Cambridge Analytica

Facebooková hysterie má jméno Cambridge Analytica | Kapitola 3

Michal Rybka

Michal Rybka

31. 3. 2018 03:00 30

Seznam kapitol

1. Když lidé nevolí, jak mají 2. Dokud to nepracuje proti vám... 3. Nepřátele nepřesvědčíte 4. O počítačích a lidech 5. Na správné straně v učebnicích! 6. Za vším hledej Rusa!

Tak jsme si konečně všimli data miningu. Je s námi již od konce 80. let. Dlouho to byla totální nuda, kterou ignorovali všichni – až na politology a paranoiky, kteří nudně mleli o rizicích, jež z data miningu plynou. Hysterie, která propukla v posledních týdnech, je založena na tom, že si ho konečně všimli i apologisté za Brexit a volbu Donalda Trumpa.

Reklama

Motivace Facebooku je prostá: Maximalizace zisku. Konečné řešení Facebooku spočívá v tom, že si vybuduje paralelní internet, který neopouštíte a trvale v něm jste – proto má mobilní verze Facebooku svoji vlastní verzi browseru, která vás neustále drží ve Facebooku a sbírá o vás data. Tím se stále přesněji profilujete – a proto vás mobilní Facebook jen nerad pouští do opravdového browseru, ve kterém vás nemůže sledovat tak dokonale. Pokud jde o firemní účty, tam je cílem dosáhnout stavu, abyste organicky nerostli, ale za firemní posty pěkně platili.

V oblasti politiky to znamená, že politické subjekty by měly pěkně platit za oslovování voličů. A protože to je na Facebooku drahé, chtějí politické subjekty šetřit a oslovovat jenom zcela specifické skupiny, například nerozhodnuté voliče, inklinující k vaší kauze. (Standardní model říká, že své nepřátele nepřesvědčíte a přátelé jsou už přesvědčení, takže hledáte ty ve středu a ty se snažíte konvertovat na svoji stranu.) Zde přichází na řadu analýza a profilování populace – máte představu, jak asi vypadá volič, kterého byste mohli přesvědčit a nezbankrotovat u toho, takže prosíváte data a hledáte ho.

Až vám jahůdkový whistleblower Christopher Wylie bude ve videu vykládat svoje teorie o tom, že se Cambridge Analytica snaží „zbořit a znovu postavit společnost“, tak se mu vysmějte: To je absolutní pitomost. Zaryté křesťanské konzervativce nepřesvědčíte k podpoře potratů a euthanázie, stejně jako máničku ze squatu nezpracujete tak, aby se z ní stal Univerzální Voják dychtící po válčení v afghánských horách. 

By Jörg Zägel - Own work, GFDL, Link

Ne. To, co analytické společnosti dělají, je zmapování populace a identifikace těch, kteří váhají – ty přesvědčit lze – a to dělají obě strany. I když člověk nikdy neprojeví politický názor, stále je analýzou jeho chování možné odhadnout, do jaké kategorie patří například tím, že sledujete časovou osu jeho aktivit, podobnost sdílených a čtených příspěvků a podobně, tedy provádíte multidimenzionální cluster analýzu.

Techniky data miningu jsou založené na matematice a matematika není mezi progresivci zrovna moc populární. Nedávno jsme se dokonce dozvěděli, že matematika vede k diskriminaci a mikroagresím, protože „Na mnoha úrovních matematika sama funguje jako bělost. Ti, kdo získávají kredit za rozvoj matematiky, kdo jsou schopní v matematice a jsou považováni za součást matematické komunity, jsou všeobecně vnímáni jako bílí,“ tvrdí americká profesorka Rochelle Gutiérrezová z Illinoiské univerzity. (Paní profesorka zjevně není seznámena s tím, že v matematice jsou v průměru lepší Asiaté než běloši, nejzásadnější matematické koncepty vymysleli Indové a paralelně ji vytvořily všechny významnější civilizace včetně indiánských, ale každý nemůže vědět všechno, že.)

Matematické modelování v politice je přitom velmi stará věc, která se dá studovat jako vědní obor a můžete si koupit specializované učebnice, jako třeba Political Attitudes: Computational and Simulation Modelling od C.F. Voineové. Můžete si dohledat vědecké články, zabývající se politickým modelováním z 90. i z 80. let – je to nejen staré, ale taky široce využívané. Když se podíváme trochu hlouběji, zjistíme, že statistika založená na chování lidí se používala k problému řešení skladových zásob už v 70. letech, takže například v roce 1975 objevíme knihovnickou studii Book Availability and the Library Users.

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama