FractalDesign Node 304 – malá skříň z venku, velká uvnitř | Kapitola 2
Seznam kapitol
Pokud máte perfektně vybavenou ITX desku a teď jí nemáte kam osadit, může vám být nápomocna dnešní recenze. Nový model z rodiny FractalDesign s označením Node 304 je totiž exkluzivním kusem hardware, který nejenom ozdobí váš obývací pokoj, ale také velmi dobře zvládne splnit všechny požadavky po stránce funkčnosti.
Asi těžko někoho překvapí, když nyní začnu mluvit o designu. Ten je totiž u této značky vždy velmi diskutovaným tématem, i přesto, že je velmi decentní a konzervativní. Jinak tomu není naštěstí ani u tohoto modelu, takže FractalDesign si zachovává svoji tvář funkčního luxusu, kterou já osobně opravdu můžu.
Troufám si tvrdit, že už jen těžko lze vytvořit elegantnější čelní panel a přitom zajistit jeho plnou funkčnost. I když musím uznat, že svůj důsledek na tomto má fakt, že case vlastně nedisponuje žádnou externí pozici, takže nepotřebuje příliš funkčních prvků. Spokojí se snad jen s ovládacím panelem. Abych ale neutekl od celkového designu.
Základem je vlastně rovná černá plocha, která je však jemně prohnutá směrem ke krajům. Toto tvarování působí opravdu velmi elegantně a case díky tomu není úplně hranatá. Povrch je navíc imitován do kartáčovaného hliníku, což čelnímu panelu dodává ještě elegantnější nádech. Celkově se mi tato koncepce líbí a za decentní a vkusný doplněk považuji logo umístěné v pravém spodním rohu, stejně tak vedle zářící indikační LED v modré barvě.
Takto nějak bych si uměl představit doplněk obývacího pokoje ala HTPC, nicméně rovnou by se nabízen první nedostatek v podobě absence 5,25“ externí pozice pro optickou mechaniku, která bývá u HTPC požadována. Samozřejmě je to ale především o individuálních požadavcích.
A jelikož jsem tímto tak trochu nakousl ovládací panel, rovnou k němu přejdu. Ten je totiž umístěn po pravé boční hraně čelního panelu a nebýt modrého zbarvení USB konektorů, byl by velmi nenápadný. USB konektory jsou tu celkem dva a podle barvy logicky poznáte, že jde o standard 3.0. Mimo nich ale nechybí ani HDaudio konektory.
Tlačítko pro zapnutí počítače je kamuflováno asi ze všeho nejlépe. Je v těsné blízkosti indikační LED, nicméně černě zbarvené a bez potisku, takže opravdu velmi nenápadné. To však nepovažuji za negativum. Stisk je velmi jistý a poměrně tichý. Druhé tlačítko umožňující reset počítače chybí a opět nemohu tvrdit, že by to byla chyba – jeho potřebnost není tak častá, takže se bez něj je možné obejít.
Pokud se na case podíváme trochu pod úhlem, zjistíme, že horní část čelního panelu není plná, ale je vyplněna velmi jemnou perforací. Tudy může nepatrně prostupovat vzduch k předním ventilátorům, nicméně primárně je myšleno přisávání ze spodní části, kde však není žádná mřížka ani filtr. Horní výplň příjemně narušuje nažehlený design a celek rozumně doplňuje, tedy po vzhledové stránce.
Pokud ve spodní části rukou trochu zabereme směrem k sobě, přední panel kompletně vyskočí z plastových pojistek a dostaneme se tak k předním ventilátorům. Ty jsou umístěny v plastovém rámečku v horní polovině a jedná se o dvojici 92mm fanů. Už podle zbarvení je jasné, že jde o domácí výrobu – konkrétně o modely Silent Series R2 s hydraulickými ložisky, které zaručuje tišší provoz.
Co považuji za chvályhodné, že plastový rámeček je ještě osazen prachovým filtrem, takže se nemusíte bát, že by se nečistoty dostaly do útrob case. Nesmí se však zapomínat na čištění. Podle prašnosti v místnosti, kde počítač bude, je třeba čas od času čelní panel demontovat a filtr vyčistit, jelikož ve stísněném prostoru bude docházet k výraznějšímu znečištění. Demontáž je ale snadná, takže to takový problém nebude.
Nic dalšího už čelní panel této case nenabízí. Jakákoliv externí pozice se sem bohužel již nevešla.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
