Historie Amigy: Sbohem a šáteček | Kapitola 2

Čipset AGA ale byl konečně hotový a mohlo se pracovat na strojích, které jej budou používat. Ano, až nyní, neptejte se, proč tak pozdě. V únoru 1992 Mehdi Ali pověřil Sydnese, aby zahájil vývoj stroje s AGA čipsetem, protože v této době většina VGA her používala 256 barev a méně a méně her bylo konvertováno pro Amigu. U projektu původně nazvaného AA600 nebyl kladen tak zásadní důraz na cenu jako u A600, proto Jeff Frank mohl navrhnout lepší specifikace:

• MC68020/14 MHz
• 2 MB RAM
• AGA
• PCMCIA
• Interní IDE
• Místo Zorro II byl interní expanzní konektor schopen připojení akcelerátorů místo jen rozšíření RAM

Hlavní vývojářem byl George Robbins, který měl zkušenost s A600, a projekt v podstatě znamenal přepracování A600 pro AGA čipset. Už 18. května 1992 měl hotové schéma motherboardu a dvou zákaznických obvodů Budgie a Gayle. V červenci byl hotový prototyp (Budgie ještě nebyl hotový, proto byl sestaven jeho simulátor z FPGA čipů). Původní termín září 1992 byl posunut na říjen 1992 a skutečně dodržen, takže počítač se stal jedním z nejrychleji vyvinutým firmou Commodore. 

Dobová výroba A1200

Stejně takto na Commodore neuvěřitelně rychle byla vyvinuta i vlajková loď, A4000. Projekt byl zahájen 30. dubna 1992 (jako A3200) a jako vedoucí zvolen Greg Berlin. Ani on nezačal s čistým stolem, ale pro maximální urychlení vzal co nejvíce už vyvinutých komponent pro zrušenou A3000+ i paralelně vyvíjenou A1200, byl použit obyčejný case, obyčejné SIMM paměti RAM a (konečně) byla použita procesorová deska s CPU, takže ten nebyl umístěn na desce základní jako u předchozí A3000. Ne vše se stihlo, například dokončit obvod Super Paula nebylo možné, takže A4000 sice podporuje HD disketovou jednotku, ale v práci s ní nabízí snad nejpomalejší přenosovou rychlost vůbec. Ve stejné době byl v rekordním tempu vyvíjen operační systém OS 3.0 a A4000 byla společně s ním představena 12. září 1992. No na poměry Commodore něco naprosto neuvěřitelného.

Amiga 4000 v nejsilnější dobové konfiguraci

Je zajímavé, že inženýři Commodore si nikdy nebyli schopni odpovědět na otázku, co že se to najednou stalo, že vývojové oddělení firmy začalo pracovat efektivně a dokončovat projekty v reálném čase. Nebylo to třeba jen tak mimochodem tím, že Bill Sydnes spolu s Lewem Eggebrechtem (který odvolaného Sydnese 28.  července 1992 v šéfování vývoje nahradil) dokázali změnit původní nefunkční metody engineeringu na sice korporátně svazující, ale funkční inspirované IBM? Protože i když byla „velká modrá“ IBM v Commodore nenáviděna jako proklínaný konkurent, přeci jen šlo o firmu s mnohaletou zkušeností s velkými projekty. A tato zkušenost v Commodore citelně chyběla.

Bohužel, relativní úspěchy engineeringu nestačily. Dle klasického zvolání z Adély, co ještě nevečeřela, i nebesa byla proti Commodore. V rámci snižování nákladů totiž Mehdi Ali převedl veškerou výrobu z Hong Kongu na Filipíny, kde nechal postavit zbrusu novou továrnu, v níž se měly nové A600 a A1200 vyrábět. Vybral si ale tu vůbec nejnevhodnější dobu. Zrovna totiž vybuchla sopka Mount Pinatubo, což pozdrželo stavbu o kritických šest měsíců. A600 se proto začala vyrábět se zpožděním a následně, jelikož nebylo k dispozici dost AGA čipsetů, Ali rozhodl, aby výroba pokračovala i nadále. No, a protože Commodore v říjnu 1992 oznámil nadcházející A1200, nikdo ten předchozí zastaralý stroj nechtěl kupovat. O tomto efektu by mohl vyprávět jistý pan Osbourne. A protože Commodore opravdu uměl „skvěle“ plánovat, ve stejné době začal prodávat první CD-ROM mechaniku A570 – určenou pro A500 či A500+, které se už nevyráběly. Jak byl v důsledku tohoto plánování tento produkt úspěšný, si každý dokáže představit. Celkově byla pro firmu velmi důležitá předvánoční sezóna 1992 v podstatě neúspěšná. A600 bylo sice hodně, ale nikdo ji nechtěl, zatímco A1200 by se prodávala velmi dobře, ale vyrobit se těchto strojů podařilo jen málo.