Historie společností vyrábějících 3D čipy - díl IV.: nVidia | Kapitola 7
Seznam kapitol
Dnešní díl našeho seriálu bude kompletně věnovaný společnosti nVidia a jejímu více než desetiletému působení na trhu s grafikou. Dozvíte se mimo jiné v čem je GeForce FX lepší než GeForce 6, jaká strategie byla klíčem k dobytí grafického trhu, nebo proč došlo k tak úzké spolupráci s Microsoftem koncem devadesátých let...
GeForce 4 MX 440
eVGA GeForce 4 MX 440
- zdroj: http://www.ixbt.com/ -
Z řady GeForce 4 byla vydána nejprve main-streamová verze - MX. Pro některé to znamenalo zprvu určité rozpaky (proč je GeForce 4 levnější a méně výkonná než GeForce 3?), ale brzy se vše vysvětlilo. GeForce 4 MX byla mixem NV11 (GeForce 2 MX) a několika zásadních vylepšení GeForce 4Ti (optimalizace práce s pamětí a FSAA). Technologickou výbavou zůstávala (jako původní MXka) na úrovni DX7 (stále bohužel chyběla podpora pro environment bump-mapping). GeForce 4 MX se objevila ve třech verzích: pomalejší 420 (128bit SDR, jakási náhrada původní MXky), 440 (128bit DDR, jediná konkurence pro tento model byl Radeon 7500) a nakonec 300MHz GeForce 4 MX 460, která sice konkurenci z cizí stáje neměla, ale jejíž výroba byla později omezena kvůli výkonnostní konkurenci vlastní GeForce 4 Ti 4200.
GeForce 4 Titanium - NV25
NV25 považují mnozí uživatelé za nejpovedenější čip nVidie. Technologicky se příliš neliší od NV20 (zmíním níže), ale přinesl hlavně slušnou porci výkonu. V době vydání neměl konkurenta, čemuž naprosto logicky odpovídala i cena. Po určité době (díky vylepšeným ovladačům) začala ATi s R8500 na nižší modely z řady GF4Ti dotahovat, ale šlo spíše o hry využívající pixel shaderů (obzvláště PS1.4). To už se příliš časově vzdaluji od vydání NV25.
Řada GeForce 4 Ti byla uvedena v lednu 2002, stejně jako série MX, ale na trh se dostala s menším zpožděním. Oproti NV20 (GeForce 3) přinesla především výkon, podporu pixel shaderů 1.3 (oproti 1.1), vylepšenou optimalizaci přístupu k pamětem a několik menších změn ohledně FSAA (Accuview). Ty byly spíše SW charakteru - původní režimy GF3 mohly být ještě kombinovány s oversamplingem (rendering ve vyšší rozlišení + zmenšení přes box-filtr).
GeForce 4 Ti4600
- zdroj: http://www.ixbt.com/ -
Technologickému návrhu jádra nebylo co vytknout, na druhé straně balení jádra nebylo vybráno právě nejšťastněji a horší přechod tepla k chladiči neměl dobrý vliv na životnost (nerovnoměrnou teplotou obal pracoval a docházelo ke vzniku studených spojů mezi jádrem a PCB (BGA). To samozřejmě z velké míry záviselo na kvalitě zpracování ze strany výrobce, ale nikdy nedošlo k úplné eliminaci tohoto problému.
GeForce 4 Ti byla vydána ve třech variantách. Ti4200, Ti4400 a Ti4600. Lišily se taktovacími frekvencemi na jádře/pamětech a nejoblíbenější byla pravděpodobně nejlevnější Ti4200, kterou stačilo přetaktovat a výkon o několik tisíc korun dražšího modelu byl zadarmo.
Později (jako první reakce na Radeon 9700) došlo na varianta čipu s podporou AGP8x nazvaná NV28. Vydané verze frekvenčně odpovídaly původním modelům: Ti4200 AGP 8x (~Ti4200), Ti4800 SE (~Ti4400) a méně rozšířená Ti4800 (~Ti4600).
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
