HTC Vive – Nejlepší set pro Virtuální Realitu na trhu - Kapitola 9

Seznam kapitol

1. Virtuální realita 2017 2. HTC Vive – představení 3. Instalace HTC Vive 4. Software a prostředí 5. Hraní her

6. Jak spustit běžné hry (RE 7) ve VR 7. Jak spustit hry pro Oculus na Vive 8. Sledování videa 9. Měření výkonu grafik 10. Závěr

Na trhu jsou dnes tři použitelná VR řešení. Vyzkoušel jsem Oculus Rift, Playstation VR i HTC Vive. Poslední jmenovaný je absolutně nejlepší ve všech směrech. Co vše vám nabídne? A má už dnes cenu investovat do VR, nebo ještě nenadešel čas, a je dobré počkat? Odpověď není snadná, efektní VR ale opravdu je.

Reklama

Měření výkonu grafik

HTC Vive – Nejlepší set pro Virtuální Realitu na trhu

Začněme trochu teorií, Nvidia i AMD považují za minimum grafické karty GeForce GTX 970 a Radeon R9 290, což bude asi reálné doporučení. Ohledně procesoru je to Core i5 u Intelu a FX-8350 u AMD. Obecně je nutné říci, že nijak extrémně výkonnou grafiku nepotřebujete, tedy nikoliv za každou cenu. Možná se divíte, co to říkám, jelikož většinou všude čtete, že VR je velice náročné – obraz se generuje dvakrát.

Je sice pravda, že se obraz generuje dvakrát, ovšem v rozlišení 2160 × 1200 celkem, což není zase tak náročné rozlišení, hlavně vzhledem k faktu, že detaily VR her jsou proti desktopovým hrám o pět generací zpět. Vše je hrubé, textury neostré, monstra tvoří „pár“ polygonů. V brýlích vám to ale tak špatné nepřijde, v reálu ale scény složité nejsou – grafika je opravdu nenáročná. Také možnosti nastavení detailů u většiny her zcela chybí, voleb je jen několik málo. V budoucnu to bude složitější, až přijdou 4K nebo 8K HMD, a hry budou detailnější, bude potřeba brutální grafika, dnes tomu tak není. Zkoušel jsem vše hrát také na GTX 980 a problém jsem nezaznamenal žádný.

FPS už nehrají roli!

Zásadní věc ve VR je totiž jak se generuje obraz. Zapomeňte na honbu za nejvyšším možným fps, to zde nehraje žádnou roli (hraje ale jinak). U VR setu je absolutně nutné, aby snímková frekvence pro HMD byla stále 90 fps (90 Hz). Pokud by každé oko generovalo jiné fps, vznikal by „tearing“ a bylo by vám nevolno. Pokud změříte Frapsem fps ve všech VR hrách (což bez potíží jde), bude to stále 90 fps. Takhle se výkon ve VR neměří.

Možná se teď zeptáte, ale co se stane, když grafika nemá dostatek výkonu aby renderovala 90 fps, což je zásadní otázka. V tu chvíli řekne ovladač Vive, aby grafický hardware snížil snímkovou frekvenci na polovinu, tedy 45 fps. Pro vaše oči a mozek je ale tearing u 45 fps katastrofa, v tu chvíli nastoupí technika Reprojekce. Grafika generuje jen 45 fps, ale algoritmy Steam VR doplní obraz „náhradními“ snímky, aby bylo fps pro vaše oči stále na hodnotě 90. V každé hře je tento algoritmus jiný, jinde lepší a někde horší. Většinou se projevuje rozmazáním a artefakty v obraze. Většinou si jich ale nevšimnete.

Jak měřit výkon ve VR

Jak už víme, reálná fps nehrají ve VR roli, jelikož je vždy na 90 fps doplní algoritmus reprojekce. Jak tedy měřit výkon grafik mezi sebou? Celkem snadno. Je nutné měřit dobu renderování snímků grafické karty. Pro fps 90 je nutné aby grafika vygenerovala snímek pod 11 ms. Pokud se to daří, je snímková frekvence stabilních 90 fps. V případě, že grafika přestane stíhat a čas potřebný pro několik snímků po sobě jdoucích se zvýší nad 11 ms, zapne se reprojekce a začne doplňovat snímky. Pokud grafická karta dále nestíhá, neboli nestačí generovat ani 45 fps, začnou snímky vypadávat (dropped frames). To už jsme v situaci, kdy ani reprojekce nemůže doplňovat dostatek snímků a hra je nehratelná nebo graficky nekoukatelná.

Výkon grafik tedy můžeme rozdělit do tří skupin: První skupina jsou karty, které zvládnou v dané hře generovat 99–100 procent všech snímků do 11 ms, a tudíž stále udržují 90fps. U takové grafiky se Reprojekce nikdy nespustí a obraz je stoprocentní. Druhá skupina grafik je slabší, kdy je ale stále 80–100 procent snímků nad 11 ms a reprojekce se zapíná jen zřídka, karta má dost výkonu na 45 fps. Ty stále nabízejí solidní hrací zážitek. Třetí skupina je zřejmá, jde o grafiky jež neudrží 90 fps a jejich výkon často klesá i pod 45 fps. Tam se Reprojekce zapíná téměř neustále, a dochází k ztraceným snímkům, hra je nehratelná, zde musíte upgradovat.

Měření výkonu HardOCP

V podstatě jediná redakce na světě, která intenzivně testuje VR hry v reálu, je HardOCP. Jejich výsledky jsem s dovolením zakomponoval do tabulky, aby bylo vidět jak na tom dnešní GPU jsou.

Jednoznačně nejnáročnější hry jsou Serious Sam VR a Project CARS, což se dalo čekat. V první z nich se do reprojekce dostaly Radeon RX 480, Radeon R9 Fury X a GeForce GTX 1060 6GB, snímky ale neztrácely. V Project CARS stačil na plně plynulý chod jedině Titan X Pascal, všechny grafiky včetně GTX 1080 se potýkaly s reprojekcí. Radeon RX 480 neudržel ani 45 fps a zaznamenal i ztracené snímky. Ideální kartou je samozřejmě Titan X, ale skutečně první použitelnou VR grafikou je až GeForce GTX 1070 a výše. GeForce GTX 1080 a 1080 Ti jsou jasnými favority.