Intel Core i7-3930K – výkonný Sandy Bridge E pro masy? | Kapitola 3
Seznam kapitol
Nejvýkonnější model high-end procesorů rodiny Sandy Bridge-E jsme si už představili, s cenovou hodně přes dvacet tisíc šlo ale o hodně drahou legraci. Dnes vám představíme druhý, významně levnější model. Má odemčený násobič, jen o málo nižší výkon a za cenu pod třináct tisíc korun je to zcela jasná volba.
I když se Turbo režim jmenuje stejně jako u současných procesorů Sandy Bridge, není fungování úplně stejné. U čtyřjádrových procesorů Core i7 a Core i5-2000 totiž Turbo funguje následovně: pro jedno zatížené jádro o čtyři násobiče nahoru. Pro dvě zatížená jádra tři násobiče nahoru, pro tři pak dva stupně nahoru. Celý zatížený procesor pak pracuje s Turbem jeden násobič nad základní takt. Sandy Bridge pro nadšence šel ale dále.
Jedno nebo dvě zatížená jádra pracují s násobičem o šest vyšším nad základní takt. To jest 3,8 GHz. Tři zatížená jádra pak pracují teoreticky s o pět stupňů vyšší frekvencí (3,7 GHz). Procesor se čtyřmi zatíženými jádry pracuje na frekvenci o čtyři násobiče vyšší (3,6 GHz). A konečně celý zatížený čip (pět a šest jader) pracuje s frekvencí o tři násobiče vyšší (3,5 GHz). To znamená, že pokud je Turbo aktivní, frekvence nikdy neklesne pod 3,5 GHz. Pracovní takt procesoru Core i7-3930K je tedy v podstatě 3,5 GHz. Jsou zde faktory, které ale mohou frekvenci snížit. Podle dokumentu Intelu to je počet jader procesoru ve stavu C0, odhadovaný odběr proudu, odhadovaná spotřeba a teplota. Pokud nebudou tyto věci pod limitem, Turbo se aktivuje, pokud dojde k jejich přesáhnutí, tak se Turbo vypne a frekvence klesne na základní nebo i nižší takt.
Turbo Boost 2.0
I když víme jak Turbo teoreticky pracuje, je nutné si to vyzkoušet i v praxi. Mnohdy se stává, že Turbo není aktivní a nebo je aktivní jinak. Na deskách Asus není možné nechat BIOS na default, jelikož funkce Turbo For All Cores přetaktuje celý procesor a zkreslí měření do recenze. Pro domácího uživatele dobré, pro recenzenta noční můra. Je nutné přepnout tuto volbu na nastavení CPU, tedy do základního Turba podle zatížení jader. I tak není funkčnost stoprocentně jistá, někdy to nefunguje správně. Na vině je BIOS nebo nějaká neznámá síla. Já před každým měřením do recenze funkčnost kontroluji a dělám to po každém restartu počítače.
Zátěž pouze jednoho jádra se simuluje složitě. V systému stále pracují desítky úloh a zatížit jen jedno jádro vyžaduje trpělivost. Nakonec se to podařilo a vy vidíte, že pracuje skutečně na frekvenci 3,8 GHz.
Dvě zatížená jádra by měla pracovat na frekvenci 3,8 GHz. Jak jsem ale říkal v prvním případě, pouze jedno nebo dvě jádra zatížíte pouze zázrakem. Systém vám do toho stále zasahuje a vytěžuje i další jádra. I tak jsem stav zaznamenal. Frekvence jader se pohybovala mezi 3,7 a 3,8 GHz. Neustále mezi těmito stavy kmitala. Na obrázku vidíte 3,8 GHz.
Zátěž tří jader znamená frekvenci 3,7 GHz. Zde není žádný problém a tento stav jsem zaznamenal bez sebemenších potíží.
Zátěž čtyř jader znamená frekvenci 3,6 GHz. Ani zde není žádný problém a tento stav jsem zaznamenal bez sebemenších potíží.
Při plné zátěži všech šesti fyzických jader se frekvence zastavila na zmíněných 3,5 GHz. Ať děláte co chcete, nikdy neklesne takt pod tuto hladinu.
Na závěr ještě kompletní vytížení procesoru dvanácti vlákny. Jak vidíte na obrázku, čip jede na maximum, frekvence ale stále drží na 3,5 GHz. Vzhledem k tomuto chování právě nechápu, proč Intel dal tak nízkou základní frekvenci, když se procesor vejde do TDP i s plnou zátěží na 3,5 GHz.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
