Jak se doma hrálo dříve a dnes: Kam jsme se až dostali? | Kapitola 8
Seznam kapitol
Počátek domácího hraní – toho opravdového, počítačového a konzolového – můžeme odhadnout mezi roky 1977, kdy se objevila konzole Atari VCS – a rokem 1979, kdy se objevilo Atari 400/800. Osobně jsem se k hraní dostal v roce 1981 – a měl jsem tedy čest a potěšení sledovat, jak se rozvíjelo až do dneška. Kam jsme se vlastně dostali?
České hry jsou světové
Hry se u nás dělaly vždycky. Od hacků, které si dělali po večerech inženýři, přes domácí produkci Františka Fuky, předělávky her z jiných platforem, jako byly například předělávky her ze ZX Spectra pro Sharp MZ800, které dělal Sváťa Švec – vždy se u nás hry dělaly. Zpočátku jsme se jim smáli, i když jsme je hráli – a věřili, že nikdy, nikdy, nikdy nebudeme dělat světové hry.
Vochozka Trading vydal hry jako Tajemství oslího ostrova a nebo Sedm dní a sedm nocí, vyšla série Poldů, pak se objevil dada projekt Oil Empire. Dokončených projektů bylo docela hodně, započatých mnohem víc.
Vždycky ale platilo, že české hry jsou „divné, ale naše“. Týmově se na projektech pracovalo už v 80. letech, ale trvalo dlouho, než se objevil Hidden&Dangerous, pak Mafia, ARMA – a pak to začalo. Trvalo to poměrně dlouho, ale česká produkce se dostala na světovou špičku – a věřte mi, nikdo, ale vůbec nikdo z první generace herních recenzentů tomu nevěřil. Tohle je velký úspěch našich tvůrců, kterým můžeme jenom zatleskat!
Za čtyřicet let domácího hraní jsme se dostali do místa, které je na jednu stranu podobné tomu, kde jsme byli na začátku – a přitom je tak odlišné. Pořád máme počítače i konzole, ale nemusíme stát ve frontě na hry, klidně si je stáhneme přímo do zařízení. Nejvíc – úplně nejvíc – se přitom změnila herní novinařina a celá média.
Kdo ví, co nám dalších čtyřicet let přinese!