Je kreativita pro korporace nebezpečná? | Kapitola 2
Seznam kapitol
Před pár dny zbankrotovala firma MadCatz, výrobce originálních periferií. Osudnou se jí stal výlet do nejistého světa software. Před patnácti lety se stalo něco podobného, ale opačného: Microsoft masivně utlumil svoje aktivity v oblasti vývoje hardware a soustředil se na „core business“. Bylo „vzdání se bláznivin“ něco, co Microsoft zachránilo?
Obecně se zdá, že si vlastní výzkumnou divizi, která může přinést zásadní přelomový objev – ale taky třeba vůbec nic – si může dovolit jen opravdu velká firma se solidními a dlouhodobě zajištěnými příjmy. A takových je málo.
Za mnohé bych jmenoval právě Microsoft s jejich Microsoft Research, který byl založen roku 1991 a i dnes zaměstnává zhruba tisíc vědců a vývojářů, kteří se zabývají pokročilými koncepty, jako jsou kvantové počítače, umělá inteligence anebo rozhraní člověk-stroj.
Když se dívám na lidi, kteří pro Microsoft Research pracovali a pracují, je to docela impresivní seznam, na kterém najdeme lidi jako Peter Lee, jenž pracoval pro DARPA, jsou tam držitelé Turingovy ceny (cena udělovaná za pokroky v informatice), Fieldsovy medaile (cena pro talentované matematiky), MacArthur Fellows (cena pro výjimečné americké vědce) a Djikstrovy ceny (cena za pokroky v oblasti distribuovaných výpočtů).
Microsoft Research má oddělení po celém světě, ta se většinou specializují na určitý okruh problémů. Teoreticky to vypadá impozantně, problém je ale s přenosem jejich idejí do praxe. Část přínosů nevidíme, podobně jako u jiných firem jsou výsledky výzkumů patentovány a připraveny na dobu „až situace uzraje“. To se děje zcela běžně – pamatuji si, jak na počátku 90. let jenom málo studentů zajímala problematika distribuovaných algoritmů a práce s big data, což je dnes jedna z nejpoptávanějších kvalifikací u gigantů jako je Oracle, Google nebo Apple.
Opravdový přínos výzkumů v této oblasti si netroufám odhadnout, zaměřím se spíš na menší a praktičtější věci, které v rámci Microsoft Research vznikly. Fantastický byl například vývojový program hardware, který se zabýval nejenom vylepšováním ergonomie myší, ale přinesl opravdu revoluční koncepty, jako je optický snímač pohybu.
Dnes si v Microsoftu hrají třeba s ovladači pro virtuální realitu...
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
