Levné versus drahé: Která cesta je správná? | Kapitola 3
Seznam kapitol
Když jsem četl amatérské hardwarové tipy, objevovala se tam často myšlenka „nemá smysl řešit kvalitu, vezměte si to nejlevnější a je to“. Je to ale dobrý nápad? Je lepší sáhnout po tom nejlevnějším a nemyslet na budoucnost a nebo naopak vrazit peníze do dražších komponent a periferií?
Zcela jinak to vypadá, když věci používáte normálně a nejste psycho. Momentálně je mým rekordmanem klávesnice IBM Model M vyrobený Lexmarkem v roce 1995.
IBM začala klávesnici Model M vyrábět v roce 1984 a je to úžasný držák, hlavně díky tomu, že klávesnice má ocelovou bázi a konstrukci, která odvádí většinu tlaku přímo do konstrukce. Spínač samotný se mačká pružinkou, tedy velmi lehce. Výdrž 20 let aktivního používání je slušná, že? Vychozený je jenom mezerník a Enter, jinak vše v pohodě.
Jaký to rozdíl oproti plastovým klávesnicím, které mi vydržely maximálně pět let! Tam se běžně stává, že se žlábky zanesou anebo naopak vychodí, takže se klávesnice začne zasekávat. Dnes se tento problém běžně řeší tak, že klávesnice mají jen nízký chod a minimální odpor, což je hlediska dlouhodobé životnosti asi lepší,
Podobné zkušenosti mám i s jinými kvalitními značkami. Logitech, Microsoft, Razer – všechno parádní držáky. Na druhé straně mám ve skříni celou kupku levných Bluetooth klávesniček, které jsem si dovezl z DealExtreme – některé byly prakticky nepoužitelné od začátku, v další chcípla zabudovaná baterie a odmítá pracovat, i když je v USB nabíječce. Kvalita věcí z DealExtreme je obecně vcelku variující, někdy seženete originál za podstatně méně, než za co se prodává u nás, jindy vám přijde levná věc, kterou si musíte doslova opravit sami. Ty opravdu levné věci bývají opravdu hrozné. Za co si zaplatíte, to taky dostanete.