Mnoho hraček, málo nástrojů: Proč se nedaří výuce IT? | Kapitola 7
Seznam kapitol
Když se nedávno objevil robot Meccano Meccanoid G15, dostal nejen řadu ocenění, ale také schytal spoustu kritiky. Zvláště Linus Tech Tips se do něj pustil velice tvrdě: Je to drahý a složitý robot, který po hodinách sestavování umí jenom pár kousků. Opravdu takhle vypadá budoucnost výuky informačních technologií?
Zastarávání konceptů je všeobecné: Fyzika na středních školách se s bídou dopracuje na konec 19. století a končí relativitou, podobně i výuka IT se sotva dopracuje k paralelismu. Ale právě tam teprve začínají ty těžké věci. Současný přístup k výuce je ten, že se hledá způsob, jako překročit ten první krok. Zpřístupňování těžších témat se už neřeší, buď to zvládnete sami, anebo ne.
Neřešilo se to nikdy: V 90. letech neexistovaly začátečnické kurzy ani pro transputery, ani pro neuronové sítě. Prostě se předpokládalo, že pokud se dopracujete k těmto tématům, budete už v zásadě experti. Negativně se to projevilo u PlayStation 3, jejíž centrální procesor v podstatě byl transputerová architektura, která vykolejila většinu lidí, kteří se s ní setkali. Prostě je hodili do vody a museli se v tom sami naučit plavat.
Neztrácím víru ani v talenty, ani v pokrok. Ostatně v 80. letech se talentovaní programátoři dostali rychle až k assembleru, což není úplně ideální nástroj na řešení komplikovaných problémů. Přejít od sekvence instrukcí ve vyšším jazyce k assembleru je podobně těžké, jako rozsekat úlohu na jednotlivé thready a popsat ji jako soubor úloh, které lze vykonávat souběžně a naopak definovat body, kdy se všechny souběžné mezivýsledky musejí sejít.
Mám ale nepříjemný pocit, že mimo opravdových základů se nikdo nesnaží budovat začátečnické nástroje pro mírně pokročilé. Co takhle nějakou programátorskou hru jako je Lightbot, zaměřenou na paralelní programování? Co inovovat začátečnické nástroje pro IT druhého desetiletí 21. století? Co vyzdvihnout algoritmizaci a datové struktury, základní, ale tak přehlíženou věc od vzniku IT? A co více her a rébusů založených na matematice?
Celý problém s výukou IT není o tom, že v ní je málo žen, ale v tom, že se věnuje jenom málo snahy o zpřístupnění těžších a pokročilejších témat amatérům. Zažil jsem jednoho učitele, který pod vlivem jakési darwinistické představy tvrdil, že měl je málo dobrých studentů: Většina byla špatných.
Nevidím to tak: Prostě nebyl schopen vysvětlit složitější témata tak, aby to pochopili i ti slabší. Ale právě ti slabší nakonec napíšou většinu kódu. A je důležité, aby i ti slabší odvedli svoji práci přesně, dokonale a bez chyb. Ať už to jsou holky anebo kluci. Budování elitních klubů koderů, kteří jako jediní chápou, jak to vlastně funguje, je obrovská chyba. Všichni bychom měli být schopni chápat, jak to funguje. Alespoň přibližně.
