Návod: Jak přetaktovat a naladit váš Ivy Bridge | Kapitola 2
Seznam kapitol
Před pár měsíci jsme si pro vás připravili návod na taktování a ladění procesorů AMD Bulldozer. Už tehdy jsme dostali nápad na pokračování a zároveň se dočkali i různých přání a dotazů na téma overclockingu pro procesory Ivy Bridge. Vše najdete v dnešním volném pokračování, kde do detailů rozebereme každé úskalí.
Zvolte nejlepší hry roku 2023 a vyhrajte herní hardware
S partnerem Samsung SSD přinášíme velkou čtenářskou a redakční anketu. Za svůj hlas pro nejlepší hru můžete získat řadu cen…
Základy pro snadné přetaktování
Dva procesory ideální pro taktování vidíme v přehledné tabulce. Jsou jimi i7-3770K a poté oblíbenější i5-3550K. U procesorů Ivy Bridge (a i Sandy Bridge) známe pojem základní takt a poté takt turbo násobiče. Směle můžeme říci, že nezvedáme základní takt procesoru, ale jeho turbo násobič. Už v základu mají tyto procesory dostatečně naddimenzovaný výkon. Ačkoliv například je základní takt modelu i7-3770K 3,5 GHz, procesor pracuje nejhůře na frekvenci 3,7 GHz při vytížení všech jader.
V praxi se dnes setkáme s procesory revize E1, výjimečně pár jedinců může mít doma starou E0 (samply). Základní možnosti taktování jsou velmi jednoduché. Tyto dva procesory nabízejí otevřené turbo násobiče. Základní takt (BCLK) má hodnotu 100 MHz a jednoduchým násobkem BCLK a násobiče turba máme výsledný takt. Drtivé většine uživatelů a domácích overclockerů bude maximální násobič turba stačit = 63×. Pochopitelně lze navyšovat i hodnoty právě BCLK. Jestliže Sandy Bridge obvykle dovolil hodnoty kolem 103-106 MHz BCLK, jeho následovník tuto hranici posunul na příjemných 106-115 MHz. Zvyšováním BCLK ovšem zvyšujeme také komunikační frekvence pro PCIe, SATA, USB atd. a operačních pamětí. Je to dané tím, že na deskách chybí externí generátor taktu, je pouze jednodušší interní.
To, co dělá obecně taktování alfou i omegou jsou teploty v zátěži, tedy schopnost účinně uchladit čip. A Ivy Bridge je během taktování opravdu horký kus křemíku. Částečně je to dané novým výrobním procesem a částečně způsobem přenosu tepla z die na heatspreader (selsky řečeno ze samotného křemíku na krycí plíšek na který nanášíte pastu). V tabulce vidíme maximální možné provozní teploty pro jednotlivé modely Ivy Bridge. Osobně však doporučuji držet se teplotně do 90 C v zátěžovém testu. Čím níže udržíme teploty, tím také lépe pro dosáhnutý maximální takt a také pro základní takt BCLK. Při vyšších frekvencích/napětích doporučuju ochlazovat také napájecí kaskádu na základní desce Při taktování tekutým dusíkem je dobré mít frekvenci BCLK alespoň kolem 105-108 MHz.
Jak jsem psal také u návodu pro taktování Bulldozerů, co kus, to originál. Nikdo vám například nezaručí, že se stejným typem procesoru a stejným nastavením dosáhnete identické frekvence. Obecně vzato, procesory Ivy Bridge jdou taktovat konvenčními metodami chlazení trochu hůře, než loňský Sandy bridge. Stabilně procesor dostanete se vzduchem na 4500-4700 MHz v průměru, lepší kousky až na hodnoty kolem 4900 MHz. Pokud máte slušné vodní chlazení, můžete dosáhnout i na magických 5 GHz zcela stabilně (ale taky nemusíte!). Takový pokus škálovatelnosti udělal overclocker Massman. Odzkoušel postupně 50 ks procesorů s ruznými VID, různých batchů a seriových čísel. Podstata testu byla jednoduchá. Prvně nastavit pouze dvě fyzická jádra v BIOSu a pak projet benchmark Superpi na 32 milión desetinných míst a ty kousky, které to daly s nízkým napětím, jsou vhodnými kandidáty pro odzkoušení pod dusíkem. Superpí 32M není nijak extrémně náročný test na vytížení, od reálné stability je ještě mnoho desítek MHz vzdálen, ale pro overclockery je i přes své stáří "důležitý" z hlediska bodování... Jak vidíte z přiložené tabulky, celkem 14 kousků z 50 nebylo schopno benchmark na dané frekvenci projet. Za nízké napětí, které by mohlo svědčit o dobrém kusu, je hodnoty kolem 1,4 V a nižší. I přesto odzkoušení na vzduchu není jistou zárukou stejné kvality provozu pod tekutým dusíkem.
Napětí procesoru pro dlouhodobý provoz bych volil mezi 1,35-1,4 V. Vyšší jedině při použití kvalitního vodního chlazení. Pro benchmarky můžete jít pochopitelně agresivněji nahoru (až 1,5-1,6 V), neručím ale za případné poškození procesoru. Při použití tekutého dusíku začněte od nižších hodnot kolem 1,75-1,77 V, pokud procesor škáluje nahoru frekvenčně, můžete jít až na 1,9 V. Znovu ale pozor, některé kousky procesorů na napětích kolem 1,9 V odcházejí do křemíkového nebe. Taktování je vždy určité riziko a děje se na vlastní zodpovědnost.
Kromě výsledné frekvence procesoru přes turbo násobič má na taktování vliv také takt operačních pamětí. Použitá základní deska disponuje novou komunikační drahou zvanou T-topology, kdy signál jde k jednotlivým DIM po stejně dlouhých drahách. Nedochází tak k signálovému posunu. Paměti by se díky tomu měly lépe přetaktovat, snadněji komunikovat s paměťovým řadičem. Průměrný Ivy Bridge má potenciál dostat se alespoň na 2600 MHz pamětí! To je dosud nevídané, navíc klidně s osazenými čtyřmi sloty pro paměti. Limitem bývá u dobrých kusů, resp. pro jejich paměťový řadič hranice 3 000 MHz na RAMkách. Ukážeme si, že vliv pamětí u Ivy Bridge má své opodstatnění, i když pochopitelně ve srovnání s navýšením taktu výkonostní nárusty nelze srovnávat.
Software pro overclocking a ladění
Pro taktování je stále primárním nástrojem BIOS, nicméně je dobré využít i kombinací s různými dodávanými softwary. Buď můžete využít Extreme Tuning Utility od Intelu a nebo například AI Suite II balíček od Asus. A v něm letité TurboV sloužící pro ladění z prostředí Windows. Funguje skvěle, svižně a můžu ho tedy doporučit.
V tools položce se skrývá taktovací TurboV
Program obsahuje několik záložek, mnoho nastavení jako v BIOSu lze měnit přímo z Windows, zcela napravo pak vidíte zatížení vláken a aktuální frekvenci procesoru včetně informace o základním taktu.
Pokročilá nastavení mají dva listy...
Lze měnit násobič procesoru buď hromadně a nebo pouze pro jednotlivá jádra.
A také si můžete pohrát s napájením a ochranami.
Pro snadné změny časování ve Windows slouží Mem TweakIt. Funguje na základních deskách pro procesory Sandy Bridge, Sandy Bridge-E a Ivy Bridge. Na AMD se s ním bohužel zatím nesetkáte. Každá změna se projeví na skóre efektivity, čím je skóre vyšší, tím je to pro vás lépe. Skóre se však výrazně mění i při osazení více modulů, a to hlavně na platformě X79.
Možnosti změn z prostředí Windows jsou rozloženy do dvou záložek. Ze všech paměťových nastavení nezměníte z prostředí operačního systému pouze základní CL a poté command rate.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
