Odsouzena k zániku: Co čeká naši elektroniku? | Kapitola 2

Většinou rýpu do Applu kvůli tomu, že jejich podpora je nemilosrdná – je jednosměrná, nedovoluje jednoduše downgrade, a pokud jde o razanci změn, je to u nich „my way or highway“, tedy Apple oznámí změnu a výrobce se buď přizpůsobí, anebo je jejich software vyřazen. Pro mě je dodnes traumatickým zážitkem příchod iOS 11 v roce 2017, který revolučním způsobem zakroutil krkem většině her, které jsem měl zakoupené – a ke kterým se dnes dostanu pouze na jednom iPadu, který si držím ze sentimentálních důvodů. 

To bylo opravdu drsné, podle odhadů ekosystém iPhonů ukončením podpory 32bitového kódu přišel o 39 000 her! Tento gigantický herní masakr bude pro herní archeology představovat velký problém – no, obecně celá digitální distribuce bude jednou velký problém.

Pravdou ale je, že pokud jde o hardware, nechává Apple produkty obvykle dožít, takže pokud držíte starý Macbook, budete ho moci rozumně používat v zásadě do doby, kdy už to vážně nebude dávat smysl a kdy se z něj stane počítačový veterán. V tomhle směru to celkem přiměřeně jde, ale stále se počítá s tím, že jakmile jednou vyjedete z ochranného deštníku, jste sami na svém. 

Počítá se přitom s uživatelem, který je aktivní a přirozeně upgraduje, což často není pravda. Pokud si vzpomínáte na díl Berňák ze seriálu Comeback, kde vše spočívalo na bedrech prastarého PC a na míru sesmoleného programu Helenka, tak to není moc daleko od reality. Řada překvapivě movitých jedinců i organizací přistupuje k problémům ve stylu „nehas, co tě nepálí“ – a když jim pro jejich praxi stačil i po roce 2000 MS-DOS, neváhali stále používat MS-DOS.

Jako ano, má to svoji logiku, každý si asi vybavuje nějaké šílené retro zařízení po prarodičích, i dnes není až tak těžké najít nejen prvorepublikové produkty, ale taky třeba něco až z Rakousko-Uherska, protože v té době se dělaly například vynikající kovové produkty jako nůžky nebo vývrtky z kalené oceli. Tyhle věci fungují dodnes a na rozdíl od moderního kuchyňského náčiní zhotoveného z plastů u nich nehrozí, že vás zásobí vlastní dávkou mikroplastů, nebo dokonce potupně prohrají souboj s potravinou, jak se stalo dvěma mým plastovým mačkátkům na česnek od Tescomy. Takže jsem si nakonec šel koupit do vetešnictví to socialistické hliníkové, které mě na rozdíl od mikroplastů zásobí vlastní dávkou hliníku, ale rozhodně nepadne v boji se stroužkem.

Proto naprosto rozumím této motivaci: Když to funguje odolně a spolehlivě – proč to měnit? Rozumím ji o to více, když se týká produktů, které prostě neztrácejí hodnotu s časem – rozvod gigabitového ethernetu funguje stále spolehlivě stejně jako další kabely, ty elektrické i USB.