Otestovali jsme... hračku?! Stavebnice vodíkového auta | Kapitola 3
Seznam kapitol
Kdysi představovala vrcholný kus dětské touhy „chemická stavebnice“ Junyj Chimik, což byla unikátní možnost, jak se dostat k jedovatým chemikáliím. Dnes, když nadnárodní úředník hlídá naši bezpečnost a zajišťuje, aby banán byl správně zakřivený a bramborák dost bramborový, už takto divoké a nebezpečné laboratoře neseženeme.
Řada překvapivých omezení
Kdykoliv, když jsem četl na internetu o palivových článcích, objevovaly se výroky, že „stačí přidat vodu, třeba z kaluže“. Nuže, zvratné palivové články, které najdete ve stavebnicích od Horizonu, jsou podstatně, podstatně choulostivější zařízení a když se k nim chováte ošklivě, můžete je zničit.
Za prvé, vyžadují destilovanou vodu. Článek sice pojede i na normální měkkou vodu, ale nedělá mu to dobře. Konstrukce většiny vozidel využívá dvě nádržky, které jímají kyslík a vodík – tam je sice voda napuštěná taky, ale slouží jenom pro to, aby na plyn tlačila hydrostatickým tlakem a při „spalování“ tlačila plyn do článku. V nich destilovaná voda být nemusí. Palivový článek samotný se ale opravdu doporučuje hydratovat jenom destilovanou vodou.
Dalším omezením je maximální napětí a proud, kterým se článek zásobuje ve chvíli, kdy rozkládá vodu na vodík a kyslík. Výrobce udává maximálně 2 volty a 700 mA, samozřejmě je nutné dodržet správnou polaritu zapojení. Třetí zvláštností tohoto článku je, že ve většině zapojení je celý rezervoár vody pouze v článku, je sice připojen k nádržkám s vodou, ale ve skutečnosti si vyměňuje jenom plyn, uzavřený v jímavých baňkách. Voda do něj neproudí. To v podstatě omezuje jeho kapacitu a taky délku provozu palivového článku. U takto zapojeného článku je důležité, aby nebyl aktivní déle než tři minuty, protože může dojít k přehřátí katalytické membrány.
Není to jediný způsob zapojení, každý palivový článek má dva další vývody, kterými se dá zapojit i pro jednosměrný provoz a nebo provoz s rezervoárem. Zvratný palivový článek je takto použit jako „ryze elektrolytický“ u stavebnice H-Racer, kde je součástí „čerpací vodíkové stanice“. Dohromady má článek čtyři vývody, na „vodíkové straně membrány“ vstup a výstup vodíku a na „kyslíkové straně“ potom vstup kyslíku a výstup kyslíku spolu s vodní párou. Článek se smí hydratovat POUZE z „kyslíkové strany“, pokud by se zavodnila „vodíková“, přestalo by to fungovat. V režimu „trvalého zapojení“, jaký se používá u „čerpací vodíkové stanice“, je článek plněn chladnou vodou z nádržky, takže smí trvale běžet déle, ale maximálně 20 minut. Pak se musí alespoň 10 minut ochlazovat.
Pokud stavebnici rozeberete na díly, manuál doporučuje, abyste článek zase zabalili do hliníkového obalu, ve kterém byl zabalený původně, aby zůstal zavlhčený. V praxi tedy máte docela dost omezení, na které musíte dávat pozor. Je to podstatně složitější, než u normální stavebnice.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
