Pizza-to-Pizza Day Praha 20.–21.5.2023: Jak kryptokomunita přežila rok 2022 | Kapitola 3
Seznam kapitol
Rok 2022 vypadal jako kolekce kryptoprůšvihů: Od pádu Three Arrows Capital po kolaps kryptoburzy FTX – jeden malér za druhým. Přesto se i letos sjeli do Paralelní polis kryptoaktivisté a vývojáři kryptoměn, aby si užili svůj Pizza Day. A ten má pro ně, překvapivě, jiný význam než pro většinovou populaci.
Zatímco na Západě se díváme na bitcoin jako na investiční prostředek, podstatně jinak se rozvíjí v Africe, kde slouží jako prostředek směny, ale hlavně jako cesta, jak se vyhnout státním regulacím a také jak obejít banky, které žijí z odsávání přeshraničních transakčních poplatků. Jak popsal Tim Akinbo, spoluzakladatel institutu Kaala původem z Nigérie.
Jeho popis podmínek života v Africe byl docela depresivní, řada regulací v podstatě znemožňuje jak podnikání těm bohatším, tak i přístup k finančním službám u těch nejchudších, protože bez permanentní adresy nemají přístup ani k oficiálním dokladům, ani k finančním službám – v Africe je běžné, že si chudí staví domy v místech, kde oficiálně nejsou ulice, takže nemají ani adresu. Pokud chudší získají přístup k finančním službám, obvykle jsou zatížené drastickými poplatky.
Akinbo se dostal k bitcoinu samostudiem, poměrně komplikovaně získal první kryptoměnu a začal s ní nabízet podstatně levnější přeshraniční transfery pro lidi, pro které byly oficiální poplatky likvidační. Postupem času získal nejen spolehlivou obchodní síť v Africe, kde obchodoval nejen s Jižní Afrikou, ale později i Austrálií, ale později také začal s výukou práce s kryptoměnami pro místní zájemce. Bitcoin a na něj navazující služby považuje za velmi osvobozující: Jmenoval například situaci v roce 2014, kdy se jim pomocí kryptoměn podařilo za půl hodiny vyřešit platbu za pronájem majitelce do Británie, přičemž ona měla jen klasický účet v librách – to by s klasickými transfery bylo pomalé, drahé a komplikované.
Africké vlády považují bitcoin a další kryptoměny za podstatně větší hrozbu než ty západní, protože jim nedovolují kontrolovat a profitovat z peněžních toků. Akinbo jmenoval situaci, kdy si nigerijská vláda všimla, že jim meziročně klesl objem přeshraničních transferů z 18 miliard dolarů na 5,5 miliardy a další rok už jen na 1,2 miliardy, takže se rozhodla bojovat. Od roku 2021 nigerijská centrální banka nařídila, že žádné banky v zemi nesmí poskytovat žádné finanční služby nikomu, kdo operuje s kryptoměnami.
Reakce bitcoinové komunity byla ta, že začali přecházet na peer-to-peer platby – a navíc se to vládě nevyplatilo, protože ta má omezený přístup k dolarům a každý, kdo si je chce od centrální banky koupit, musí žádat o svolení. Kryptoměny dovolují tyto limity obejít, protože jsou globální – a nejen to, snaha zablokovat kryptoměny vedla ke vzniku systému, kdy si lidé mezi sebou navzájem půjčují, přičemž půjčky jsou opřeny o individuální reputaci žadatele.
Akinbo se nyní snaží nejen o edukaci lidí stran kryptoměn, ale také o posílení místních vývojářů. „Naše potřeby jsou skutečný tvůrce inovací,“ poznamenal. „Náš vlastní vývoj nám dovolí reagovat na specificky africké problémy“. Nigerijská vláda nyní pracuje na své vlastní digitální měně Anaira. „Je možné, že se to pokusí lidem vnutit tak, že státní zaměstnanci budou dostávat výplaty v Anaiře. Tím, že vláda cpe lidem digitální měnu, ale jenom přivede více lidí k rozsáhlejší adopci bitcoinu.“
Podobně zajímavou přednášku měla německá aktivistka Anita Poschová, která popisovala svoje zážitky ze šíření kryptoměn a konceptu lidských práv v Africe v přednášce Cypherpunks Code Enforces Human Rights. Sama vyrůstala jako lesbička v Rakousku v době, kdy neměly stejná práva jako majorita, nyní šíří povědomí o lidských právech v Africe. Situace je tam podle ní napjatá, jmenovala několik případů, kdy byly dary pro místní kryptokluby rozkradeny a jejich aktivisté se stali cílem násilí.
„V Africe mají aktivistky skutečně život ohrožující problémy,“ konstatovala. „Vlády proti nim používají protiteroristickou legislativu!“ Na dotaz, zda si nepřipadá na svých cestách nebezpečně, reagovala tak, že „jako bílá turistka s evropským pasem je většinou v pohodě“, ale že se také snaží vyhýbat riskantním situacím.
„Někteří říkají, že bitcoin je k ničemu, že je příliš ohrožovaný volatilitou. To ale ty chudé nezajímá, oni ho nedrží, hned ho utratí, takže tohle pro ně není problém. Z hlediska lidských práv bitcoin rozhodně užitečný je.“ Podle Poschové je bitcoin a kryptopunk téměř sama definice lidských práv: Nabízí rovnost, soukromí, právo na bezpečnost, svobodu slova, právo na sdružování se, právo na svobodu pohybu, právo na majetek a ochrana před diskriminací. „Bitcoin nezajímá, jakou máte barvu kůže, jakou máte orientaci, jestli vám stát nedá pas anebo odmítne přístup k finančním službám.“
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
