Podrobný test grafických karet aneb FPS není všechno
Článek Podrobný test grafických karet aneb FPS není všechno

Podrobný test grafických karet aneb FPS není všechno

Tomáš Šulc

Tomáš Šulc

4. 3. 2013 03:00 93

Seznam kapitol

1. FPS a jeho průběhy neřeknou vše 2. Měření latencí a jejich analýza 3. Testovací sestava, hry a metodika 4. Alan Wake 5. Arma II: Operation Arrowhead 6. Assassins Creed III 7. Battlefield 3 8. Crysis 2
9. F1 2012 10. Far Cry 3 11. Hitman: Absolution 12. Max Payne 3 13. Metro 2033 14. Sleeping Dogs 15. Shrnutí výsledků a závěr

Při měření výkonu grafických karet se jako hlavní kritérium bere průměrný počet vykreslených snímků za sekundu. Tento způsob srovnávání však není zcela přesný a o skutečné plynulosti her vypovídají ještě další veličiny. V článku celou problematiku objasníme a detailně proměříme výkon nVidie GeForce GTX 660 a AMD Radeonu HD 7870.

Reklama
Reklama
Podrobný test grafických karet aneb FPS není všechno

Zatímco před deseti lety byly nejčastějšími tématy sporu mezi fandy počítačového hardwaru srovnání procesorů AMD versus Intel, dnes jsou oním klíčovým tématem grafické karty. Je proto zřejmé, že k jejich testům musí autoři přistupovat s velkou opatrností a snahou o co největší transparentnost i objektivitu. Jak přitom ukázal starší článek kolegy Zdeňka Obermaiera, výsledky grafických karet lze poměrně výrazně (až o 20 %) ovlivnit už samotným výběrem testovacích her a částečně i testovací lokací.

Podrobný test grafických karet aneb FPS není všechno

Za velký problém v testech grafických karet pokládám snahu vše maximálně zjednodušit a výkon jednotlivých modelů shrnout pokud možno do jediného čísla. Stalo se tak ve světě běžnou praxí, že se u výsledků z měřených her uvádějí v každém testovaném nastavení pouze naměřené hodnoty průměrného frameratu. Z těchto čísel se následně ještě spočítá procentuální průměrný výkon, na základě kterého se pak výkon karet porovnává.

Podrobný test grafických karet aneb FPS není všechno

Na orientační zjištění výkonu grafické karty takováto metoda bohatě postačí. Řada uživatelů však takové výsledky chápe jako bernou minci a z dvouprocentního rozdílu celkového výkonu dělá velkolepé závěry. To je přitom zcela absurdní. Každému hráči by mělo z logiky věci jít především o to, aby mu počítačové hry na jeho sestavě běžely naprosto plynule. O tom přitom grafy průměrného výkonu nevypovídají vůbec a sloupcové grafy průměrných jen velmi rámcově. Na následujících řádcích se pokusím vysvětlit, proč tomu tak je.

Podrobný test grafických karet aneb FPS není všechno
Podrobný test grafických karet aneb FPS není všechno

V grafech nad odstavcem jsou naměřené časové průběhy z nedávného testu počítače nVidia Little Monster. V každé sekundě měření se zaznamená právě vygenerovaný počet snímků a z těchto údajů je následně sestaven graf závislosti frameratu na čase.

Z časového průběhu ve hře Serious Sam 3: BFE je dobře patrné, že se framerate během testování příliš neměnil. Průměrný framerate okolo 73 fps u zelené křivky je proto v tomto případě teoreticky vcelku vypovídající veličinou a lze usuzovat, že hra poběží za všech okolností naprosto plynule. Pokud se však podíváme na graf ze hry Metro, je jasně vidět, že se rychlost vykreslování hry během testování výrazně měnila. Hodnota průměrného frameratu je u zelené křivky okolo 30 fps, což by při stabilním průběhu jako u hry Serious Sam 3 mohlo méně náročným hráčům stačit. Ve hře Metro je však framerate na začátku testu nad 30 fps, v průběhu testu spadne na zcela nehratelných 13 fps a na konci měření se hra vykresluje rychlostí přes 40 fps. Hodnota průměrného fps tedy v případě hry Metro o plynulosti hraní vůbec nevypovídá!

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

PCTuning je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým PCTuning