Přehled nejvýznamnějších grafik historie — díl I. | Kapitola 2
Seznam kapitol
Když se řekne GeForce 4 Ti 4200 nebo Voodoo 2, nejeden fanda počítačů se slzou v oku vzpomene na vynikající grafické karty, které ve své době kralovaly trhu. Pojďte s námi vzpomenout na ty nejpovedenější modely i celé modelové řady. Článek není jen pouhým výčtem, ale i shrnutím schopností karet a komentářem k dobové situaci na trhu.
3dfx Voodoo v provedení Diamond Monster 3D (zdroj: Wikipedia)
Grafická karta Voodoo od dnes již neexistující společnosti 3dfx sice nebyla prvním 3D grafickým akcelerátorem, rozhodně ale byla nejlepší a nejrozšířenější. Hlavními důvody jejího úspěchu byl vysoký výkon schopný plynule rozběhat hry v rozlišení 640 × 480 px a bezproblémové ovladače, které tehdy skutečně nebyly samozřejmostí.
Zatímco dnes je nejrozšířenějším rozhraním ve hrách Direct3D (DirectX) a v menší míře OpenGL, v polovině 90. let tomu tak nebylo a každá karta podporovala různá API. V případě Voodoo to bylo Direct3D od Microsoftu, vlastní rozhraní 3dfx Glide a s jistými úpravami také OpenGL.
3dfx Obsidian — profesionální karta 3dfx s možností připojení dodatečné texturovací jednotky a zapojení druhé karty do SLI
Návrh 3dfxo Voodoo byl dokončen už v roce 1995. Používala však tehdy velmi drahé paměti EDO DRAM (typicky 4 MB, existovaly ale i drahé verze s 6 a 12 MB), na trh se proto dostala až v druhé polovině roku 1996 po výrazném poklesu jejich cen, kdy z původních téměř 500 dolarů spadla cena karty na 300. Existovala také profesionální verze Obsidian, která umožňovala zapojení dvou karet do režimu SLI.
Zajímavostí je, že Voodoo byl ryzí 3D akcelerátor, karta neumožňovala 2D akceleraci. V počítači tedy kromě ní musela být ještě dodatečná 2D grafická karta. Tento neduh vyřešila vylepšená verze Voodoo Rush (měla problémy s kompatibilitou a nebyla příliš úspěšná). Důvodů k vynechání 2D akcelerace bylo několik. Jedním z nich byla možnost nechat výběr 2D akcelerátoru na zákazníkovi, druhým pak snížení výrobních nákladů čipu. Ty obsahovaly jeden milion tranzistorů a vyráběny byly 500nm technologií. Z důvodu snížení počtu tranzistorů byla z čipu vyčleněna i texturovací jednotka.
vlevo Tomb Radier bez 3D akcelerace, vpravo pod API Glide (zdroj: 3dfx.cz)
Klíčové bylo pro každého výrobce grafických karet přesvědčit vývojáře her, aby právě pro jeho rozhraní a grafické karty hru vyrobili. Lidé z 3dfx to nejprve zkoušeli u Johna Carmaca ze studia id Software, který připravoval legendární Quake. Uspěli však až u studia Core Design s akční adventurou Tomb Raider. Rozdíl v kvalitě grafiky se základní softwarovou akcelerací a při běhu pod rozhraním Glide na kartě Voodoo (viz video) je jasně patrný na první pohled. (Nejen) díky oblibě Tomb Raider se staly i karty Voodoo velmi populární.
vlevo Quake bez 3D akcelerace, vpravo pod OpenGL (zdroj: 3dfx.cz)
Podpořeni úspěchem Tomb Raidera a svých karet se 3dfx obrátili na id Software znovu. Tentokrát už uspěli a Quake byl následně upraven pro běh pod rozhraním OpenGL. Rozdíl v grafice mezi softwarovou akcelerací a během pod upravenou verzí OpenGL na kartách 3dfx byl opět obrovský.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
