Proč nás AI nezničí – a nakonec všechno bude v pohodě
Seznam kapitol
Přišel zase ten krásný čas, kdy nás vizionáři krmí tím, jak s námi AI skoncuje a vše bude špatné. Nemyslím, že by AI byla nepřítel lidí: Daleko větším nepřítelem jsme si my sami. Pokud se nám podaří ovládnout nás samotné, pokud se dokážeme smířit se změnou, bude to nakonec v pohodě.
Od dob, kdy se objevilo pojednání německého neuroteologa Spitzera o digitální demenci, přichází další a další tradičně vzdělaní pánové a vypráví nám, jak nás technologie jako AI změní k horšímu. Však to znáte: Kvůli GPS si dnes lidé nepamatují mapy velkoměst a kalkulačky nám zničily numerické počítání, však to jsme z hlavy zvládali, jako když bičem mrská. A pokud jde o ten bič, technologie nám nenávratně poškodily vztah k přírodě, zvláště k orbě. Copak dnes běžné dítě ví, jak připravit pluh a pár volů k orbě?! Jsme ztraceni!
Vždycky, když se dostanu k těmto vizím, tak uvažuji, jestli to není náhodou nějaký syndrom vyděšeného intelektuála – protože něco takového měl v hlavě i Adolf Hitler. Jeho představy o světě byly zajímavou směsicí agrárního tradicionalismu, kdy hledal Lebensraum pro německého sedláka, praktické moderny ve formě spalovacího motoru; hlubokého romantismu, který se dojímal nad wagnerovskými ideály, které nikdy neexistovaly. To vše s velkou a hlubokou nedůvěrou k přicházející moderně, která tuto zajímavou myšlenkovou směsku hodlala zničit. Víte – všechny ty kvantové teorie, atomové bomby, elektronické počítače a další nesmyslné věci, které byly podezřelé už jenom proto, že na nich pracovali Židé, tradičně vzdělanému Hitlerovi nedávaly žádný smysl.
To, co nám vyprávějí současní intelektuálové o hrozbě umělé inteligence, je celé té vizi náramně podobné. Vycházejí z představ o „lidstvu“, které nikdy neexistovalo, z ideálů o tom, jak takový idealizovaný člověk vlastně vypadá – a konstruují hrozby technologií, které neznají, nad tímto idealizovaným člověkem.
Základní problém je v tom, že většina filozofů, rozvažujících nad člověkem, uvažuje nikoli o člověku, ale o svém vlastním mentálním modelu člověka, což je ona klasická fyzikální „kulová slepice ve vakuu“. Předně: „Člověk“ z filozofických a náboženských spisů ve skutečnosti neexistuje, existuje velké množství velice odlišných typů lidí, které pokrývají různé školy typologie osobnosti, například MBTI. Tyto typy jsou tak odlišné, že si některé kombinace naprosto nemohou rozumět – a to je jeden z běžných konfliktů mezi lidmi, kteří na základě své introspekce vyhodnocují naprosto špatně to, co jim druhá strana signalizuje a jak se sama chová.
Článek nevyjadřuje názor provozovatele a provozovatel není jeho autorem a ani zadavatelem. Článek vyjadřuje subjektivní názor jeho autora.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
