Proč nás AI nezničí – a nakonec všechno bude v pohodě | Kapitola 4
Seznam kapitol
Přišel zase ten krásný čas, kdy nás vizionáři krmí tím, jak s námi AI skoncuje a vše bude špatné. Nemyslím, že by AI byla nepřítel lidí: Daleko větším nepřítelem jsme si my sami. Pokud se nám podaří ovládnout nás samotné, pokud se dokážeme smířit se změnou, bude to nakonec v pohodě.
Vztah k technologiím je generační záležitost: Generace, která s nějakou technologií vyrůstala, nikdy úplně nepochopí generaci, které daná technologie do života jenom vstoupila – a naopak. To, že dnes technologie multiplikují duševní poruchy, jako je deprese nebo mentální anorexie, které se propisují do interakcí na sociálních sítích, neznamená, že to nebylo dřív, je to jenom víc vidět a má to jiné projevy.
Když se díváte na lidovou tvorbu, jasně vidíte, že reální lidé jsou jiní než jejich akademické modely. Alexandr Nikolajevič Afanasjev (1826-1871) mimo sbírky ruských lidových pohádek sepsal a anonymně ve Švýcarsku vydal sbírku Zakázané pohádky, kde najdete ty lidové pohádky, které by nikdy neprošly carskou cenzurou. Píše se v nich o šukání, prdění a sraní a je to zároveň drsné, sprosté a opravdu, opravdu srandovní.
O čem si vyprávějí vtipy teenageři? O šukání, sraní a prdění. O čem je nejstarší zaznamenaný vtip světa? Sumerský vtip zapsaný 1900 let před naším letopočtem říká: „Jen jedna věc se nestala od počátku světa: Že by si novomanželka uprdla na klíně novomanžela.“ Ten, kdo prošel alespoň jednou randěním, to plně chápe, stejně jako dotaz „Už před sebou navzájem prdíte?“
Takže asi takhle: V zásadních věcech se lidé nemění.
Neexistují žádní duchovní, vznešení lidé s bohatým vnitřním světem, kteří se zvedají k ideálům. Takoví lidé existují jenom ve filozofických pojednáních a ve vysoké literatuře, v něčem, čím se opájí intelektuální elity – a ty se z větší části pokouší potlačit vtipy o prdění, protože jim připadají přízemní. Archeologie nám naopak ukazuje, že vtipy o prdění jsou kulturně tradiční a hluboce lidské.