Proč nás AI nezničí – a nakonec všechno bude v pohodě | Kapitola 2
Seznam kapitol
Přišel zase ten krásný čas, kdy nás vizionáři krmí tím, jak s námi AI skoncuje a vše bude špatné. Nemyslím, že by AI byla nepřítel lidí: Daleko větším nepřítelem jsme si my sami. Pokud se nám podaří ovládnout nás samotné, pokud se dokážeme smířit se změnou, bude to nakonec v pohodě.
Většina lidí se ani v nejmenším nepřibližuje idealizovaným vizím filozofů. Většina lidí je přízemní, většina se stará jenom sama o sebe, je hodně pod ideály filozofů a náboženských kazatelů. Takže i když to vizionáři s lidmi zpočátku myslí dobře a chtějí je přesvědčit a převychovat po dobrém, tak v praxi téměř vždy dojde na vyhrožování, na pokuty a na restrikce.
Když se bavíme o tom, jak nám AI „vezme schopnost myslet“, vychází se z předpokladu, že lidé sami o sobě docela dost myslí, což není pravda. Většina lidí nemá příliš velkou fantazii a sami moc nemyslí, díky čemž existuje masová kultura a masový konzum: Lidem prostě musíte říct, co mají chtít. Když Steve Jobs říkal, že se nemá smysl ptát zákazníků na to, co chtějí, myslel přesně tohle.
Ano, někteří lidé vědí, co chtějí, mají jasné vize a čistě formulované názory, ale ti jsou v menšině.
Většině lidí musíte ukázat co frčí – a oni to potom budou chtít. Pamatujete na South Park, kde v dílu Chinpokomon (S03E11) všechny děti vědí, co zrovna frčí, a jenom Kyle je zpožděný a následuje ostatní do místa, které už nefrčí? Tak přesně takhle to funguje s mainstreamem a s těmi, kteří si věci dělají po svém. Kyle je nezávislý – a to je jeho nevýhoda, když chce být konformní.
Pokud se bavíme o negativním dopadu změny na lidstvo, myslíme tím právě dopad na Kyla, protože většina lidstva změnu přirozeně přijme. Většině lidstva je jedno, jak věci fungují, hlavně že fungují: Zapnou tady to tlačítko a televize jede, sem naťukají dotaz a ono to odpoví, a když to umí poslouchat, tak to prostě jenom řeknou. Netrápí je, jak to funguje, jaká data to sbírá, co kam jde a co se s tím děje – to je problém těch, kteří se to snaží chápat. Paradoxně u nich je vyšší šance, že nové technologie odmítnou, protože jim nerozumí, a proto jim nedůvěřují.
Většina lidstva žila vždy ve světě, kterému nerozuměla – a nevadilo jim to. Gramotnost ve starověku byla mezi 5–10 %, ve středověku se to zlepšilo asi na 15 % a hádejte co, společnost normálně fungovala. Většině lidí nikdy nebylo jasné, jak přesně náboženství funguje, a šli za tím, který je dokázal přesvědčit nejvíc. Řada náboženských systémů byla úmyslně obfuskována, aby byly nepochopitelné, ať šlo o hermeticky uzavřené egyptské náboženství, které se nedělilo o mystéria mimo okruh zasvěcených, anebo o katolicismus, který měl po většinu své existence latinský ritus, takže drtivá většina věřících absolutně netušila, o co jde.
Článek nevyjadřuje názor provozovatele a provozovatel není jeho autorem a ani zadavatelem. Článek vyjadřuje subjektivní názor jeho autora.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
