SilverStone Precision PS07: promyšlená skříň přizabitá cenou | Kapitola 4
Seznam kapitol
Skříně SilverStone není třeba představovat, píšeme o nich pravidelně, protože se nové modely objevují poměrně často. Precision PS07 jejich řady posouvá zase trochu jiným směrem. V podobě menší nenápadné skříně pro stále populárnější malé formáty desek nabízí netradiční uspořádání, zajímavé funkce a decentní design.
A dostáváme se ke zbylým částem exteriéru, které však nejsou tak výrazné. Jde o zadní část a samozřejmě i spodek case.
Jak již bylo naznačeno, zadní část je velmi uzpůsobena netradičnímu vnitřnímu uspořádání všech komponent. Dnešní doba v podstatě diktuje všem výrobcům umístění zdroje dole. To je praktické z důvodu možnosti samostatného chlazení a přenesení větší hmotnosti dolů, tedy snížení těžiště. SilverStone však zdroj nechal v původním místě, tedy hned pod horním plechem. Umožnil ale samostatné chlazení díky hornímu otvoru, kterým může ventilátor zdroje pohodlně nasávat.
Co však otočené je, je základní deska. Ta je tak trochu hlavou dolů. Case tedy rozhodně působí trochu netradičně. Zpracováním je však case trochu pozadu. I zde je totiž vidět snaha maximálně snížit náklady, takže poměrně slabý plech je na několika místech profilován tak, aby došlo ke zpevnění. Trochu kontraproduktivní mi však připadá čtvercová perforace vedle zdroje i přídavných karet. Zbytečnost!
Při malé výšce se do case vejde tak akorát ATX zdroj a microATX deska. Ve směru do výšky zde zde příliš mnoho prostoru není.
Pozice pro karty jsou celkem čtyři. K upevnění je potřeba šroubovák, nejenom pro samotné přišroubování karty, ale také pro upevnění krytu z perforovaného plechu. Záslepky jsou taktéž perforované, ale v chromu vypadají poměrně luxusně.
Zbylý prostor vyplňuje opět masivní perforace, která je navíc vypouklá ven a z tvaru je patrné, že jde o pozici zadního 120mm ventilátoru a je poměrně jemná. Nepochopil jsem, proč zde výrobce kombinuje několik vzorů, respektive tvarů perforace. Vše tak působí trochu poblázněně. Hned v těsné blízkosti je pak prostor pro I/O shield základní desky, která má ohnuté okraje pro zpevnění. Vypadá to trochu zvláštně, ale na jednu stranu v tom nevidím jediný problém. Takový je zadek.
Když case položíme na bok, naskytne se pohled na spodní část. V těchto místech je provedení skromnější, než tomu bývá u větších skříní. I když by bylo možné polemizovat nad tím, jestli by chlazení slušně nepomohl ventilátor na dně. Jeho výhodou by byla dokonalá návzanost na chladičem procesoru, který může směrovat právě k podlaze.
Místo ventilátoru zde však najdeme jen opravdu výrazný výlisek, který zpevňuje celou konstrukci a pak samozřejmě celou řadu otvorů a šroubů. Jednoduše – spodní část není vidět, takže je v maximální míře využitá pro upevnění vnitřního vybavení.
Co ale za zmínku stojí, jsou nožičky. Ty vypadají velmi nenápadně, jde vlastně o gumové polokoule vlepené na plech. Tvrdost je ale naprosto dostatečná pro dokonalou izolaci case od podložky, takže je hodnotím velmi pozitivně, i když co se vzhledu týká, velkou parádu neudělají.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
