SPC Gear LIX Plus Wireless – bezdrátové děravé torpédo | Kapitola 3
Myši zaběhnutých výrobců jsou už vesměs tak kvalitní, že se nedá vybrat špatně. Mají špičkové senzory, dobré tvary a zvládají všechno možné. Je to i případ testované myši plné děr od SPC?
Po celé roky jsem existoval jako všichni ostatní s běžnými tlustými krysami. Lišily se tvarem, senzorem, připojením, ale všechny byly plnotučné. Loni jsem se dostal k testu děrované myši od HyperX a bylo hotovo. Lehoučká vzdušná myš mě naprosto dostala a od té doby bych už jinou nechtěl. Naneštěstí musím tu a tam používat i jiné těžké obludy a proto mě vždy přechod k lehké a svěží myši potěší. To platí i pro model LIX Plus Wireless.
S myší jsem fungoval opravdu dlouho, používal jsem ji stejně jako svou dvorní myš HyperX Pulsefire Haste a index spokojenosti byl téměř rovnocenný. Rychlík od SPC liší jen minimálně a má ty vlastnosti, které tolik oceňuji. Především je myš lehoučká, 69 gramů bezdrátově je krásně osvobozující. Není třeba po podložce tlačit kilový budr, stačí jen pomyslet a kurzor letí kam mu ukážete. Je to ideální pro ty, kdo drží myš jen lehce konečky prstů. Pokud porovnám SPC a HyperX, tak jediná věc mluví ve prospěch HyperX a to širší plné boky bez děrování (zní to divně), je mi to příjemnější pro prsty.
Senzor PixArt PAW3370 má rozlišení až 19 000 DPI, frekvenci až 1000 Hz, rychlost snímání 400 CPI a zrychlení 50 g. Prostě klasicky absurdní hodnoty, které běžně konstruovaný člověk nemá šanci překročit nebo se jim přiblížit. Senzory od PixArtu jsou obecně velmi kvalitní, takže pokud výrobce myši některý použije, můžete být v klidu. Z toho důvodu jsou i všechny testy z programu MouseTester na jedno brdo, dozvíme se jen to, že senzor podává tradiční výkony, drží stopu jak český fousek, neustřeluje, má minimální latenci a zvládá vše, co si uživatel vymyslí.
Ovládací software je krásná ukázka jednoduchosti. Není potřeba mít několikagigový program, jako má třeba Corsair, navíc nepřehledný a zmatený. Soft pro LIX má sotva dvě mega, instalace je sekundová a rozhraní intuitivní. K nastavení je vše potřebné, od DPI, frekvence, přes podsvícení, profily, nebo třeba i „angle snapping“, což znamená možnost kreslit rovné čáry. Takhle má vypadat dobrý soft pro herní náčiní. Bez tuny bordelu, nezabírá hromadu místa, nepadá a funguje.
Když to srovnám s otesánkem od Corsairu nebo prasáckým HyperX Ngenuity, které neustále padá nebo nedetekuje zařízení, je soft od SPC špičkové kvality.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
