Spojeni proti Unity aneb jak si proti sobě poštvat herní vývojáře | Kapitola 2

Reakce vývojářů na vyhlášení nových licenčních podmínek byla okamžitá a drtivě odmítavá. Objevila se řada prohlášení včetně lehce vulgárních (ne, nedivím se) a také společné deklarace větších seskupení vývojářů. Věc se má tak, že i když je Unity samostatná firma, v oblasti vývoje vždy existují komunity, které si navzájem radí a pomáhají – a že se na ně výrobci middleware MUSÍ dívat jako na komunitu, protože pokud ji naštvou, bude to mít závažné důsledky.

S komunitami vývojářů umí obecně pracovat například Microsoft, který je známý tím, že svoje vývojáře nejen školí, ale sbírá i zpětnou vazbu na svoje nástroje a snaží se jim vyjít vstříc. Vztah komunity a Microsoftu nebyl vždy růžový, ale byl vždy funkční, což je pro velké výrobce middleware zásadní. I když něco poděláte, je potřeba s komunitou neztratit vztah a domluvit se s ní.

Základní kritika počínání Unity ze strany vývojářů se netýká ani tak faktu, že chtějí vydělat víc, ale toho, jak to konkrétně provedli. Unity byla víceméně pořád ve ztrátě, což je při popularitě enginu docela překvapivé, a proto není nelogické, že se rozhodli udělat něco se svými příjmy.  Unity měla v prvním kvartálu 2023 ztrátu 254 milionů, což je meziroční zlepšení o 55 milionů a v „silném druhém kvartálu“ 2023 ztrátu 193 milionů dolarů, což je meziroční zlepšení o 136 milionů. To je pořád pod nulou!

Základní věc, kterou vývojáři vedení Unity vyčítají, je fakt, že s nimi nikdo neřešil, jaké způsoby zvýšení ceny by považovali za akceptovatelné. I když je vývojářů pracujících s Unity mnoho, cenotvorba u takového projektu není to samé, jako když zdražíte rohlíky na krámě. Pro velké množství vývojářů, kteří se výnosy pohybují na bodu zvratu, může být zvýšení poplatků likvidační – a to je problém zvlášť v případě, že celý projekt byl kalkulován jako mírně ziskový a dovoloval by vývojáři přežít. 

Jako výrobce middleware nechcete dvě věci: Za prvé nechcete vyhladovět své zákazníky k smrti, protože pak o ně přijdete. A za druhé si nechcete poškodit reputaci tím, že jste nespolehlivý partner, což povede k tomu, že se od vás vývojáři odvrátí. Ten vztah je oboustranný a vývojáři ho chápou, protože oni naopak nechtějí partnera s middleware, který jim uprostřed vývoje zkrachuje a jeho nástroje nebudou použitelné.

Ten, kdo vývojářský svět moc nechápe, může mít pocit, že „je přece problém vývojáře, že si vybral závislost na nějakém partnerovi“, ale tím jenom vyjadřuje nepochopení toho, jak to funguje. Jako vývojáři, zvláště jako malí a střední vývojáři, jste vždycky závislí na nějakém middleware a vždycky riskujete. 

Můžete to udělat tak, že si napíšete vlastní engine, ten ale bude pravděpodobně rozsáhle využívat jiné knihovny a nástroje, které udělal někdo jiný – a mohou jich být klidně desítky. Většina z nich bude pro GNU General Public License, některé budou vytvořený výrobci hardware (Microsoft, Sony, Nvidia...), můžou tam být nějaké atypické licence a podobně. Vy to celé musíte spojit dohromady a doufat, že to nakonec bude fungovat.

Jiná cesta je sáhnout po celém balíku middleware, který je integrovaný, řeší za vás většinu věcí – a vy se spolehnete na jeho služby a také na pokračující vývoj a podporu ze strany vývojářů middleware. To je cesta, která značně zjednodušuje vývoj, je mnohem lepší pro malé týmy a dovoluje rychlý vývoj.