test-chladicu-pro-socket-a-mereni-ucinnosti
Článek Test chladičů pro Socket A: měření účinnosti

Test chladičů pro Socket A: měření účinnosti

Redakce PCT

Redakce PCT

15. 1. 2004 00:00 137

Seznam kapitol

1. Úvod, Arctic Cooling 2. Box, Titan a Nexus 3. Cooler Master 4. Thermaltake
5. Zalmany 6. Spire 7. Závěr

Ještě než se začtete do poslední části testu chladičů pro procesory AMD, přijměte naši omluvu. A to hlavně za to, že jste na poslední nejdůležitější část museli čekat tak dlouho. Nechci se nijak vymlouvat, ale měli byste vědět, že během tohoto testování se podařilo "odpálit" dvě základní desky - na jiné typy desek pak nebylo možné všechny chladiče instalovat. Ale s tím Vás nebudu zatěžovat, důležité je, že jsme konečně dorazili k cíli. V průběhu testu se peloton rozšířil o dva další členy, kteří se u startu testu nevyskytovali. Doplněno: 2x Spire!

Reklama
Reklama

Vzhledem ke stále narůstajícímu tepelnému vyzařování dnešních procesorů je otázka chlazení, jeho účinnosti a s tím spojená otázka generovaného hluku, stále aktuálnější. Není určitě na škodu něco si říci o základních rysech běžných (tedy vzduchových) chladičů.

Funkcí chladiče je odvést teplo z jádra procesoru a předat jej okolnímu prostředí. Není problémem vyrobit chladič pro chlazení jakéhokoli množství tepelného výkonu, ale konstrukční možnosti nám svazují podmínky cílové platformy - jako jsou maximální rozměry, hmotnost, cena.

Důležitou věcí dnes je i rostoucí "hustota" tepla na chlazenou plochu u Athlonů XP. Ztrátový výkon procesoru zůstává stejný, s novými jádry se však zmenšuje chlazená plocha. To si žádá chladiče s nižším tepelným odporem a lepším odvodem tepla zejména v místě jádra procesoru, kde je nejvyšší tepelná hustota. Zde nacházejí uplatnění chladiče s měděnou vložkou nad procesorem.

Vlastnosti materiálů

Tepelná vodivost udává jak snadno se teplo šíří materiálem z místa s vyšší teplotou do místa s nižší teplotou (čím je tepelná vodivost vyšší tím lépe). Pořadí materiálů podle tepelné vodivosti udává tabulka.

Tepelná kapacita udává kolik tepla je třeba dodat, aby se teplota 1kg látky změnila o jeden stupeň Celsia. Pro samotný chladič je vhodnější nízká tepelná kapacita.

Měrná hmotnost (hustota) ovlivňuje hmotnost tělesa chladiče. Oficiální limitní hmotností pro platformu socket A je 300 gramů - je tedy rozdíl, jestli je těleso chladiče z hliníku (2.7g/cm3), nebo z mědi (8.9g/cm3).

materiál

tepelná vodivost
[W/m.K]

měrná hmotnost
[kg/m3]

tepelná kapacita
[kJ/kg.K]

tepelná kapacita
[kJ/m3.K]

stříbro

418

10 500

0.234

2.457

měď

395

8 930

0.383

3.420

hliník

229

2 700

0.896

2.419

železo

65

7 800

0.452

3.526

Metodika testování

K testování byla v redakci použita tato sestava:

  • Procesor Athlon XP 2500+ (Barton) @ 3200+ (11x200MHz, tj. 2200MHz, napětí 1,75V)
  • Základní deska Epox 8RDA3+
  • 1 x 512MB/400MHz Kingmax
  • Zdroj Fortron 350W
  • Klasická bílá tepelná pasta

Testovalo se v místnosti se stabilní teplotou 22°C a se základní deskou položenou volně na stole. Program MBM5 nám zajišťoval zaznamenání logů (záznamový interval 5sec). K "zatopení pod kotlem" se využíval program BurnK7. Po vložení chladiče a spuštění byl tento několik minut temperován (zpravidla 20min). Následovala aktivace programu MBM5, který začal zaznamenávat klidové teploty. Po 5 minutách už stačil jen klik na BurnK7 a během 10 minut jsme předběžně znali výsledky toho či onoho chladiče. Pak už jen návrat na normální teploty, pojmenovat log vytvořený MBM5 a pokračovalo se.

Vzhledem k velikému množství chladičů s regulací rychlosti větráku byla měření na všech rychlostech omezena. Pokud měl například větrák přímo zabudovanou regulaci bez možnosti demontáže, byly provedeny dvě měření. Kuriozitou bylo, že některé chladiče nebyly schopny na nejnižších otáčkách procesor uchladit. Ale o tom až dále. Chladiče jsem zprvu rozdělil do několika skupin. V závěru článku najdete celkové srovnání.

Arctic Cooling

Švýcarská firma Arctic Cooling se poslední dobou těší velké pozornosti. Nutno dodat, že zcela právem. Kvalitní chladiče se dají dělat i bez 0,5kg mědí, stačí mít pár dobrých nápadů a vzít v potaz fyzikální zákony. Do testu měření jsme se nakonec rozhodli doplnit i slim verzi (AC Slim Silent Pro), která, zvláště pak u assemblerů, patří mezi velice oblíbený typ (zejména díky své nízké ceně a vysokému chladicímu výkonu). Pokud by jste si chtěli prohlédnout obrázky chladičů Copper Silent 2, najdete je zde.

Test chladičů pro Socket A: měření účinnosti

Test chladičů pro Socket A: měření účinnosti

základna typu Slim Silent patří mezi ty většípro instalaci budete potřebovat 8x8cm!
základna typu Slim Silent patří mezi ty většípro instalaci budete potřebovat 8x8cm!

Test chladičů pro Socket A: měření účinnosti

Jak se předpokládalo, chladič s označením TC, tedy termal control, dopadl o kousíček hůře než jeho kolegové. Překvapivě mezi produkty Arctic Cooling (AC) vítězí právě verze Slim. Jedná se však o malé rozdíly, které se rovnají maximálně 3°C.

Obrovská výhoda chladičů AC spočívá v minimální hladině hluku.

Teplota normal Teplota Burn Známka - hluk Otáčky/min
AC Copper Silent 2 TC rev.2 58°C 65°C 1- 1750-2220
AC Copper Silent 2 rev.2 57°C 64°C 1- 2310
AC Slim Silent 56°C 64°C 1- 2100
Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

PCTuning je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým PCTuning