Test skříně XPG Invader X: radost z každého pohledu | Kapitola 3
Seznam kapitol
Bočnice z tvrzeného skla je již standardní výbavou většiny dnes prodávaných počítačových skříní. Skleněným čelním panelem je však vybavených jen několik modelů. Přestože budeme v této souvislosti mluvit o počínajícím módním trendu, zůstává prozatím v režii nemnoha výrobců. Jejich konstruktéři si museli poradit s otázkou, jak u skříně s neprodyšným čelem zajistit účinné větrání. Dnes se podíváme na odpověď v podobě XPG Invader X od společnosti ADATA.
Dříve než se ponoříme do útrob skříně XPG Invader X, zastavíme se nakrátko u spodního prachového filtru. Ten je snadno dostupný z levého boku, odkud jej lze v případě potřeby vytáhnout bez nutnosti manipulace s celou skříní.
Po vyjmutí filtru se nám odhalil pohled na husté děrování průduchů pro spodní ventilátor a napájecí zdroj. Zajímavostí je zde docela komplikovaný přístup k předním šroubům spodního ventilátoru skrze hluboké otvory v plastovém bloku nohou skříně. Bez magnetického šroubováku se zde neobejdeme.
Kvalitní prachový filtr sestává z pevného plastového rámu se zalisovanou jemnou nylonovou síťkou. V zasunutém stavu je aretován pomocí drobných pružných výstupků na obou koncích.
Poněkud kontroverzním konstrukčním řešením je způsob upevnění levé skleněné bočnice, která je na konstrukci šasi zvláštním způsobem zavěšena. Abychom mohli tuto bočnici odejmout, musíme nejprve demontovat plechový stropní panel. Po odjištění dvojice šroubů na zádi jej uvolníme povytažením směrem vzad.
Stropní panel je vybaven jednoduchým prachovým filtrem z děrované plastové fólie, přichyceným pomocí celoobvodové magnetické pásky.
Nyní můžeme pokračovat v demontáži levé bočnice tím, že uvolníme oba šrouby na jejím zadním okraji. Bočnice je pomocí vylisovaných háčků zavěšena do výřezů v šasi. Jak vidíme na detailním snímku, právě kvůli těmto háčkům není možné bočnici bez předchozí demontáže stropního panelu nadzvednout a vysadit.
Kovové kotevní profily bočnice jsou ke sklu nalepeny pomocí oboustranné lepicí pásky. Pro zamezení přenosu vibrací jsou zde navíc tlumící segmenty z měkkého pěnového materiálu. Temperované sklo bočnice je na pohled zcela čiré, bez viditelného zatmavení.
Detailní snímky přibližují konstrukční provedení kotevních háčků bočnice.
U skla levé bočnice, a také u skla čelní stěny skříně, jsem naměřil tloušťku cca 3 mm.
Dvě třetiny dna skříně zabírá tunel napájecího zdroje. Kromě čtyř velkých otvorů pro kabely je na stropě tunelu děrovaný průduch umožňující upevnění dvou 120mm ventilátorů. Ovšem jejich použití považuji za diskutabilní, neboť do tunelu nebude proudit dostatek vzduchu, který by tyto ventilátory mohly účinně využít. Vzduch do tunelu je totiž možné přivádět pouze skrze průduch pro napájecí zdroj na dně a tento zdroj bude veškerý nasátý vzduch odvádět zadní stěnou mimo vnitřní prostor skříně.
Při vnějším pohledu na dno skříně jsme si již pověděli, že všechny kabely od čelního I/O panelu jsou vedeny pod ním a neruší tak pohled do interiéru. To však neplatí pro kabely od ventilátorů, které jsou ale naštěstí v bílém provedení a vedou nejkratší cestou k nejbližšímu otvoru. Vpředu na dně skříně vidíme dvojici plastových zámků, do nichž je pomocí kulových ocelových čepů zasazen skleněný čelní panel. Jeho odejmutí by tedy mělo být snadné a nezasvěcení uživatelé by se mohli hned o to pokusit. Jenže ouha, panel lze tím snadno poškodit.
Správný způsob demontáže čelního panelu si ale ukážeme později. Nyní se vraťme zpět k prohlídce vnitřního prostoru skříně XPG Invader X. Na její zadní stěně najdeme standardně montovaný 120mm ventilátor s osvětlením ARGB. Pod ním pak demontovatelný panel se sedmi horizontálními záslepkami PCIe ve vylamovacím provedení. Na čele je pak pouze plné sklo bez možnosti přívodu vzduchu do skříně. Ten je primárně přiváděn čtyřmi ventilátory na boku a dně skříně.
Možná namítnete, že všechny ventilátory skříně jsou osazeny v poloze pro odsávání vzduchu zevnitř ven a skutečně to tak na první pohled vypadá. Jenže fígl je v tom, že jejich lopatky jsou tvarovány odlišně (viz obrázek výše) a jejich rotory se otáčí různým směrem. Zadní ventilátor je standardní a odsává vzduch ven ze skříně. Naopak zbývající ventilátory na boku a dně skříně se otáčí opačně a vzduch nasávají zvenčí.
Strop skříně umožňuje instalaci až tří ventilátorů velikosti 120 mm, nebo dvou velikosti 140 mm. Lze sem upevnit také radiátor vodního chlazení do velikosti 360 mm. Výrobce umístil průduch správně excentricky, aby tím eliminoval případnou kolizi radiátoru se základní deskou.
V přepážce pod základní deskou (tray) jsou otvory pro připojení kabelů ke konektorům osazeným na zadní straně základní desky, ovšem pouze v základním formátu ATX (například ASUS BTF, nebo MSI Project Zero). Otvory pro podporu menších formátů podobně vybavených desek zde chybí.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
