Test skříně XPG Invader X: radost z každého pohledu | Kapitola 4
Seznam kapitol
Bočnice z tvrzeného skla je již standardní výbavou většiny dnes prodávaných počítačových skříní. Skleněným čelním panelem je však vybavených jen několik modelů. Přestože budeme v této souvislosti mluvit o počínajícím módním trendu, zůstává prozatím v režii nemnoha výrobců. Jejich konstruktéři si museli poradit s otázkou, jak u skříně s neprodyšným čelem zajistit účinné větrání. Dnes se podíváme na odpověď v podobě XPG Invader X od společnosti ADATA.
U pravé bočnice skříně XPG Invader X nás žádné překvapení nečeká. Tuto plechovou bočnici lze demontovat jednoduše uvolněním šroubů na její zadní hraně a povytažením směrem k zádi skříně. Osazený stropní panel by v tomto případě demontáži nijak nebránil.
Pohled na rubovou stranu bočnice nám prozrazuje, že způsob jejího přichycení k šasi není až tak úplně standardní. Bočnice je upevněna jen podél čelní a zadní hrany, nikoliv obvyklým způsobem u stropu a dna šasi. Výrobce si mohl toto řešení dovolit díky tomu, že neupevněné okraje bočnice vyztužil širšími ohyby, které omezují její prohnutí.
Průduch v bočnici je vybaven jednoduchým prachovým filtrem z děrované plastové fólie, přichycené k plechu pomocí celoobvodové magnetické pásky. Na pevnosti konstrukce bočnice se pozitivně podílí také poměrně značná tloušťka lakovaného plechu 0,9 mm.
Uvnitř skříně nás praští do očí mohutný svazek kabelů, stažený páskami pod přepážkou základní desky. Je důsledkem toho, že každý z pětice standardně instalovaných ventilátorů má dva přípojné kabely plné délky (pro napájení a pro osvětlení). Ve skříni není žádný rozbočovač, takže kabely jsou navzájem propojeny pomocí kabelových odboček.
Plechový držák bočních ventilátorů je nedílnou součástí přepážky pod základní deskou a do konstrukce šasi je pevně přinýtován. Naopak plechový držák disků v zadní polovině skříně je upevněn šrouby a lze jej tedy v případě potřeby snadno demontovat.
Ostatně to si hned vyzkoušíme. Po demontáži držáku disků se nám otevírá volný přístup do tunelu napájecího zdroje a také ke spodní straně budoucí základní desky.
Pod přepážkou základní desky máme k dispozici poměrně dost místa pro vedení kabeláže. Pokud připočteme šířku okraje plechové bočnice, tak lze prakticky využít prostor šířky až 38 mm.
Teprve po odstranění pravé bočnice lze přistoupit k demontáži skleněného čelního panelu. Ten je totiž z boku skříně pojištěn drobnými šrouby. Po uvolnění šroubů lze panel již bez obav vytrhnout ze čtveřice zámků na čele šasi.
Na detailních snímcích vidíme konstrukční provedení zámků s plastovými pouzdry a ocelovými kulovými čepy.
Po demontáži obou skleněných panelů máme skříň připravenu pro pohodlnou vestavbu komponent vzorové sestavy.
U konstrukce šasi jsem v přístupných místech naměřil odlišné hodnoty tloušťky lakovaného plechu, které se pohybovaly v rozpětí 0,7 – 0,8 mm. To lze v této velikostní kategorii skříně považovat za standardní hodnoty.
Standardní výbava skříně zahrnuje kabely USB verze 3.0 a 3.1, audio kabel a plochý kabel se samostatnými konektory F-Panel. Po dlouhé době máme v testu skříň s kompletním osazením tohoto rozhraní, kde nechybí možnost připojení tlačítka Reset, ani kontrolky aktivity disku. Za to si výrobce zaslouží mou pochvalu.
Poslední snímek této kapitoly je věnován příslušenství skříně. Kromě spojovacího materiálu zde máme alternativní panel se záslepkami PCIe pro vertikální montáž grafické karty, související prodlužovací PCIe 16× kabel generace 4.0, tři náhradní záslepky pozic PCIe, teleskopickou podpěru grafické karty a jednoduchou uživatelskou příručku.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
