The House of the Dead: Remake – návrat oživlých mrtvol
i Zdroj: Autor
Hry Článek The House of the Dead: Remake – návrat oživlých mrtvol

The House of the Dead: Remake – návrat oživlých mrtvol | Kapitola 2

Miroslav Ježek

Miroslav Ježek

14. 5. 2022 02:06 4

Seznam kapitol

1. Kdysi dávno 2. Živí mrtví 3. Test mrtvých a jak to správně hrát

Kdo se nám to škrábe z hrobu? Kdo nám to ze střechy spad? Mrtvé oči, shnilé tělo, to není můj kamarád! Nabijte zbraně, namažte tlačítka myši, budeme vraždit.

Reklama

A ten původ na arkádových automatech je problém, protože ta doba je už pryč. Remake THOTD je v podstatě úplně stejná hra jako kdysi, akorát vypadá stokrát líp. 

Abych to rozvedl, musíme ocenit, že remake je opravdu remake se vším všudy a ne jen trochu zaostřené textury a přes to hozený lepší filtr nasvícení. Předělané je naprosto vše – modely nestvůr, textury, nasvícení, design prostředí, efekty, krev, zkrátka každý kousek hry byl vycíděn a naleštěn a mrtví otrapové jsou ohnilí víc než kdy dřív. Bohužel zůstala stejná herní náplň, která dnes nikoho neohromí. 

Freneticky klikat půl hodiny jako pošuk a konec hry? Před těmi dekádami byla taková jatka osvěžující, ale z toho už jsme vyrostli. Kdysi bylo jednoduše uspokojující rozmašírovat hordy zombií soustavnou palbou na kusy, ale v porovnání s hrami jako Dying Light (kde je to intenzivní řež tělo na rozpadající se tělo) je pouhé míření a klikání nudné, únavné a mdlé.

Na své cestě skrz doktorovu haciendu se podíváme do sálů, skladů, sklepů, laboratoře, na střechu, prostě taková běžná společenská návštěva. Dobré je, že se kromě zombií dá zdemolovat i pár kusů nábytku, sudů, krabic a tak, tudíž prostředí nepůsobí tak strnule. Často se zombíci i probourají skrz zeď nebo okno, což taky dodá trochu dynamiky. A jak už bylo zmíněno, hrou korzují i NPC postavy, a to obvykle v ohrožení mrtvým spoluobčanem. V takovém případě je žádoucí násilníka rozmašírovat a zachráněný se obvykle odmění lékárnou. Jinak totiž dostanete tu a tam od zombíků přes hubu a hlavní hrdina skončí bradou vzhůru, ačkoli v takovém případě stačí odkliknout „continue“ a jedeme dál. 

Nepřátelské obyvatelstvo je dostatečně různorodé, od běžných a pomalých zombií přes tlusťochy s motorovými pilami až po obrněné a nakorbené tvrďáky. U těžších hadráků se vyplatí lépe zacílit, ideálně na kebuli, jinak mrtvák nejde k zemi dost rychle, a to většinou končí smrtí, jenže tou pařanovou. 

Po každé kapitole vás čeká nějaký boss se slabým místem na zmutovaném těle a má ve zvyku skákat, létat nebo mizet sem tam, tudíž je potřeba mířit jako pistolník olympionik. A čím lepší míření, tím lepší skóre a tím i lepší i konec. Ano, konec (jsou tři) závisí na tom, jak se vám bude dařit. Zaručeně se bude dařit lépe ve dvou, jelikož naštěstí zůstala i dvoumužná kooperace, kdy na scéně létají zaměřovače dva. 

Bohužel jsem neměl možnost ji vyzkoušet, ale tipuji, že zábava bude mnohem větší, než když si hráč hraje sám se sebou (to zní skoro jako dvojsmysl). Doporučuji chopit se myši, kamarádovi vrazit gemepad a hurá do boje. Kromě kampaně je tu ještě mód „Horde“, kdy je potvor mnohem víc. Další zajímavostí je encyklopedie, kde najdete achievmenty a veškeré plesnivce k detailnímu prozkoumání. 

Ale. Tohle vše sice zní dobře a jako kvalitní odpolední zábava, ale pod tím vším je herní náplň chudičká. Ona byla stejná i před těmi pětadvaceti lety, jenže to jsme byli mladí, krásní, plní ideálů a nadšení z každé nové pařby. Navíc kdysi bylo běžné pařit společensky u automatů nebo s kamarády doma, což taky zážitek umocnilo. Holt doba pokročila a s ní i požadavky na zábavu. 

Kdysi nám možná stačilo mířit, klikat a radovat se z rudých šplíchanců, dnes však chceme poněkud víc. THOTD je dle mého názoru určený jen pro maximální fanoušky původní hry a celé série vůbec. Ti budou slintat blahem nad znovuzrozením dávno mrtvé legendy. 

Hodnotit se dá několika způsoby – na jedné straně je to návrat oživlých mrtvol, které měly raději zůstat pohřbené, protože hra pro jednoho hráče je krátká, plytká a odděláte na ní levé tlačítko. Na straně druhé to může být dokonalá pařba pro chlapáckou sešlost (nezřídka se taková sešlost prokládá vysokooktanovým truňkem), kdy se prosté střílení zombíků zvrhne v totální manickou tavbu. 

A nakonec musím zmínit cenu. Ta vpravdě není malá – 25 EUR! Šest stovek za půlhodinovou kampaň je krapet moc, řekl bych. Osobně bych viděl cenovku tak kolem deseti EUR a výprodej za bůra. Staří harcovníci a skalní fanoušci, kteří původní sérii kdysi zažili, cenu možná akceptují, ale o zbytku pochybuji.  

The House of the Dead: Remake
KladyZápory
Poctivý remake se vším všudyHW náročnost vzhledem k vizuálu 
Arcade a Horde módySměšná herní doba
Hromady a hromady zombií k odstřeleníKlikat a klikat a klikat…
Hra pro dva hráčeStyl hry je pasé jako klobouky
Encyklopedie mrtvolPřemrštěná cena 25 EUR 
Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama