The House of the Dead: Remake – návrat oživlých mrtvol
i Zdroj: Autor
Hry Článek The House of the Dead: Remake – návrat oživlých mrtvol

The House of the Dead: Remake – návrat oživlých mrtvol

Miroslav Ježek

Miroslav Ježek

14. 5. 2022 02:06 4

Seznam kapitol

1. Kdysi dávno 2. Živí mrtví 3. Test mrtvých a jak to správně hrát

Kdo se nám to škrábe z hrobu? Kdo nám to ze střechy spad? Mrtvé oči, shnilé tělo, to není můj kamarád! Nabijte zbraně, namažte tlačítka myši, budeme vraždit.

Reklama

Osobně mám zombie hry a filmy rád. Obyčejně jde o masakrování oživlých shnilotin za doprovodu pochybného děje. Nejlepšími hrami poslední doby, kde kráčející lidožrouti dostávají sekerou po hlavě, jsou první a druhý díl Dying Light. Obrovský svět, hromady zbraní, spousta úkolů k řešení a mnoho mrtvol k porcování. A co se filmů týče, absolutní novodobá klasa je Úsvit mrtvých. Skupina přeživších matláků, nákupní středisko a mrtvolné hordy v okolí. Walking Dead nechme stranou, seriál sice má své světlé momenty, ale po dvou sériích se to klasicky stočilo k dramatu a patetické tragédii. A ano, vím že průkopníkem byl režisér George A. Romero se svým filmem Noc oživlých mrtvol (1968).

Ale posuneme se do zlatých devadesátek minulého století. V roce 1996 vydala SEGA první verzi The House of the Dead – THOTD – na herních automatech a se světelnou pistolí k tomu. V té době to byla absolutní zábava a krvavá řež, neboť hra byla přímo vytvořena pro kooperaci. S kámošem u automatu, pistole v rukou a řev typu „sundej támhle toho hajzla, já si beru tlusťocha“ a podobné heroické výkony byly čirou esencí manické pařby. Pokud jste zažili podobné bitky ve dvou a více lidech před jedním monitorem nebo televizí, tak víte o čem mluvím. Nezřídka takové sešlosti končily hromadnou rvačkou, řevem a vzájemným bičováním kabelem od joysticku.

Jak se dalo čekat, z původního THOTD se stal prodejní hit a automaty se prodávaly jako naducané koblihy. Recenzenti oceňovali skvělou grafiku, zničitelné prostředí a rychlou syrovou akci. Není divu, že hra byla potom předělána na konzoli Saturn (1997) a později na PC (1998). Oboje se trefilo do své doby, podobná hektická a krvavá řežba na trhu chyběla. Sám jsem ji na svém P-150 s 3Dfx pařil jako o život. O ten jsem i mnohokrát přišel (ve hře). Navíc jsme ještě byli celí pryč z té rychlosti a oslnivé grafiky, kterou boom akcelerátorů přinesl. Prostě nádhera. 

Ještě bych se měl zmínit, jak se vlastně THOTD hraje. Inu, dosti primitivně. Hlavní postava se pohybuje po předem připravené trase a hráč se stará jen o to, aby svým kvérem mířil na mrtvoly a nevraždil civilisty, kteří před nimi prchají. Vzhledem k tomu, že slintající zombie mají ve zvyku zjevovat se ze všech koutů a směrů, bývá míření tu a tam dost rozvášněné a chaotické. 

Zaklínačské reflexy a ukazováček na vysokém levelu se budou hodit. Některé plesnivé bestie vydrží dost zásahů a u bossů se bude z myši doslova kouřit (z hráče taky). A to je celá idea a náplň hry, mířit, pálit o sto péro a vydržet do konce. Což nebude tak dlouho trvat, jelikož dohráno je za půl hodiny, a to nekecám! 

Ehm ano a příběh tu je také. Zlý doktor vytvořil odpudivé kreatury, ty se dostaly ven a nastal bordel. Snoubenka hlavního hrdiny se do toho zamotala, tak frajer (ve skutečnosti jsou dva jsou to agenti vyšetřující doktorův výzkum) neměl na výběr a jel do temného doktorova sídla všechny postřílet. Konec. Celá koncepce je zkrátka poplatná původu na automatech a své době. 

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama