Tolik, tolik zbytečně vydané energie...! | Kapitola 6
Seznam kapitol
„Kdyby dal tolik inteligence a energie do výzkumu, už jsme mohli mít lék na rakovinu.“ Tak tohle je věta, kterou jsem slyšel hodně často, obvykle potom, co jsem někomu předvedl opravdu vychytanou konstrukci v Minecraftu, nový řadič pro SDXC disky, který se připojuje k ZX Spectru anebo podobnou vychytanou věc, jejíž praktická hodnota je fakticky nulová.
Odměníme každého! Vyplňte komunitní průzkum a získejte luxusní ceny
Kdo jste, na čem a co hrajete, jaký obsah konzumujete a jaký vztah máte k AI? Věnujte nám pár minut a jako dárek za vyplnění získáte slevu na nákup a šanci získat také další luxusní ceny.
Má smysl takové věci dělat? Neměli by se všichni ti šílenci věnovat něčemu praktickému? Normální lidé si přece najdou co nejpohodlnější práci, která jim přinese co nejvíc peněz za co nejmenší úsilí a budou se věnovat lenošení, protože to je přece správně. Anebo, pokud už se jim chce něco vynalézat, měli by vynalézt všelék, vyvinout levnější rohlíky a stroj, který promění kohoutkovou vodu na pivo. Alespoň tyhle názory pozoruji u řady „normálních“ lidí, které znám. Pokud to nemá praktický aspekt, je to zbytečné.
Asi nejlepší odpověď najdeme v Big Bang Theory v první sérii v devátém díle „The Cooper-Hofstadter Polarization“. Proč bychom dělali tak šílené věci, jako stavěli emulátory historických počítačů, vymýšleli neexistující stroje v proklatě kostkované hře, ovládali hlasitost sterea přes příkazy vysílané kolem celého světa či zpřístupňovali řízení svého bytu uživatelům z internetu?
„Protože můžeme!“
