Úvaha: Mají konvertibilní notebooky šanci? | Kapitola 4
Seznam kapitol
Miluji zajímavě pojaté počítače – a poslední dobou se mi jich dostala do pracek celá řada. Lenovo Yoga, Asus Taichi nebo Sony Vaio Duo 11... všechny jsou originální a zajímavé. Končí snad doba generických notebooků a tabletů, které se podobají jako vejce vejci? A nebo jde jen o kuriozitu, která skončí v dějinách výpočetní techniky pod čarou?
Teoreticky můžete Taichi „naklonit“ a využít vnější obrazovku na promítání filmů, jenomže v této konfiguraci se při ovládání displej chvěje, nereaguje zcela přesně – a nakonec zjistíte, že „ta druhá strana“ je přece jenom lepší.
A abych nezapomněl: Přestože výrobce inzeruje, že máte „dva počítače v jednom“ a zatímco vy pracujete na „notebookové straně“ v Excelu, potomek může zírat na film, jenže nějak pozapomněl na to, že dotykovou obrazovku nelze deaktivovat a tím se vyhnout tomu, aby potomek mohl obraz jenom sledovat. Tohle je velký problém: Když lze u HP notebooků deaktivovat touchpad, proč nelze nyní deaktivovat dotykovou obrazovku?
Proč to neumí Windows 8 už v základní konfiguraci? To Windows 8 umí vážně jenom restartovat počítač ve chvíli, kdy se vám to nehodí a nebo umí vážně jenom to, že po probuzení neumí pokračovat v přehrávání filmu ze sítě, protože mají blbě navržený streaming? (Obligátní chvíle opovržení nad zmatlanými Windows 8 skončena.)
Buď jak buď, přes příkladnou jednoduchost konstrukce je Asus Taichi drahý. Velmi drahý. A to nemá ani čtečku paměťových karet (taky jsem se divil), nemá Ethernetový port (dodávají USB to ethernet konvertor) a na připojení VGA a HDMI displeje vyžaduje konvertory (ten k VGA dostanete, ten k HDMI si musíte přikoupit). Jo – a chybí tu 3G modem. Co byste nechtěli za 40 tisíc, že ano?
No já osobně bych za 40 tisíc chtěl notebook, který zvládne alespoň 8 hodin a nebude mít žádný ze zmiňovaných problémů...
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
