„Už to bylo blbý“ aneb Apple mění uživatelské rozhraní | Kapitola 5
Seznam kapitol
Apple přichází s rozhraním Liquid Glass a zlí lidé se smějí, že jde o jejich Windows Vista moment. To si nemyslím, ale taky nechápu, co je tak špatného na tom současném. Jedno vysvětlení bych ale měl.
S postupem času se nám tak stále více vynořuje přízrak Linuxu, který vládne většině mobilního světa v podobě Androidu, jako velice přijatelné alternativy k Windows. Osobně cestám, po kterých se vydává Microsoft, dlouhodobě nerozumím, ale spousta distribucí Linuxu je zdarma, typicky se platí za profesionální podporu. Ve srovnání s měsíčním výpalným je to naprosté terno.
A na Linuxu je zajímavé taky to, že přišel s myšlenkou UI odděleného od jádra. A co je na tom vlastně nelogického? UI je jenom nadstavba nad operačním systémem, který se stará o takové ty věci, o kterých uživatelé ani neví, jako je práce se soubory, caching, řízení procesů, řešení konfliktů a takové ty věci. To, jak přesně systému zadáváte příkazy, je přece něco úplně jiného!
Myšlenka separace uživatelského ovládání od jádra systému není nová. Teoreticky by to tak mohli dělat všichni a kdo ví, třeba by se tím uživily i firmy, které by dělaly specifická ovládací rozhraní ve stylu Pikachu nebo Witchera nebo třeba Star Wars. Jde to, umíme to – ostatně většina smartwatch má oddělené ciferníky, což není nic jiného než část UI překopaná do stovek individuálních stylů.
A dokonce by se to dalo dělat i podle profilů, což, když se vrátím ke své nešťastné knihovně, by vedlo k situaci, že bych já viděl knihy srovnané podle žánrů, což je můj preferovaný klíč – a moje bývalka by je viděla srovnané podle jejích estetických kvalit. Stejná knihovna, stejné knihy – jenom to, jak pro každého uživatele vypadají, by se lišilo podle jeho vlastních preferencí.
Nebyl by ten život hned jednodušší, nebyl by šťastnější?