V zajetí korporací aneb proč nemůžeme mít hezké věci?
i Zdroj: PCTuning.cz
Hry Článek V zajetí korporací aneb proč nemůžeme mít hezké věci?

V zajetí korporací aneb proč nemůžeme mít hezké věci? | Kapitola 3

Michal Rybka

Michal Rybka

15. 2. 2020 03:00 22

Seznam kapitol

1. Mít život jednodušší 2. Jednoduchý, úžasný, krásný, skvělý... 3. GeForce Not Yet 4. Kdo chce víc... 5. V ideálním světě nežijeme

Obrat „a to je důvod, proč nemůžeme mít hezké věci“ označuje situaci, když vidíte, že někdo něco pořádně podělá, rozbije anebo způsobí škodu. Děláme hlouposti – a proto nemůžeme mít hezké věci. V tomto případě ale nemluvím o uživatelích, ale o výrobcích.

Reklama

Pokud je platforem více a určitý prostor k jednání to bude, nabídne to vydavatelům určité možnosti, ale zase to zatraceně zkomplikuje život uživatelům. Stejná hra nabízená přes různé platformy je vlastně odlišný software. Když hra na jedné platformě skončí a přesune se jinam – bude někdo uznávat, že jste už za daný titul zaplatili jinde? Co vaše savy? Co vaši přátelé – co s tím? A relativně nejhorší je to, že se taková věc může stát celkem bez varování.

Nejnovější zprávou je to, že se Activision Blizzard rozhodl vycouvat ze spolupráce s GeForce Now. Tuto službu se Nvidia pokouší rozdýchávat už celkem dlouho, vychytávají chyby, protože se někdo občas tragicky ztrapní se službami, které přišly předčasně – jako je Google Stadia. Bylo ale docela nápadné, že velký vydavatel vycouvá ze spolupráce v podstatě týden potom, co tu službu dokončil, že zmizel celý jeho katalog her včetně Call of Duty.

Jak se ukázalo později, šlo možná o dočasný krok, který byl způsoben tím, že služba GeForce Now přešla ze zkušebního režimu do ostrého a Activision Blizzard se rozhodl vyjednat si nové obchodní podmínky. Nvidia ale nechce obchodní model GeForce Now koncipovat tak, že bude uzavírat s vydavatelstvími obchodní smlouvy, jejím cílem je, aby se hry prodávaly na existujících platformách, ze kterých budou mít vydavatelé své zisky stejně jako dosud, a hráči zakoupené hry na GeForce Now hráli stejně jako na svém domácím PC. Jenže to, že vám vydavatel dovolí hrát zakoupenou hru na domácím PC, ještě neznamená, že ji můžete hrát i na počítači pronajatém v cloudu.

Podle Nvidie došlo k nedorozumění v otázce, zda má svolení i pro komerční provoz. I když stažení her z GeForce Now nemá nic společného s partnerstvím Activision s Googlem, jak se spekulovalo, vlna paniky mezi uživateli služby proběhla, což je nepochybně chyba obou společností, protože by ukončení služby mělo nastat teprve když se společnosti nedohodnou a měly by to zákazníkům oznámit předem, a ne až když je vysadí s kufry u silnice a odjedou – jak se říká.

Situace, kde existuje monopolní, centralizovaná distribuce, je jako příjemné otroctví, kde se o vás postarají a máte klid, ale nevíte ani dne, ani hodiny. Stav, kdy je více konkurenčních služeb, zase není ideální pro vás coby zákazníka, protože roste pravděpodobnost toho, že to menší platformy neustojí a zkolabují úplně a beze zbytku.

V podstatě se vracíme do doby, kdy jednotlivé firmy neodolaly vábení zvýšení vlastního zisku, a tedy i vlastní platformy. Problém s platformou je v tom, že je nákladná na vývoj, provoz a propagaci – a pokud nezískáte kritickou masu zákazníků, je lepší do těch stávajících hodit vidle, zabouchnout za nimi dveře a tvářit se, že se nic nestalo.

V době, kdy probíhal soudní spor RIAA vs. Diamond Multimedia, se kdekdo chvástal koncem MP3 a vlastním, dokonale bezpečným formátem. Pak se ukázalo, že není až tak složité vymyslet si vlastní audioformát a nějak ho zakryptovat, ale pak svoji zakryptovanou platformu reálně prosadit. Diamond Rio si vybavuji velmi živě – hned první víkend, kdy jsem ho testoval, mi bylo jasné, že tohle bude budoucnost. Reálně a vážně se podařilo s alternativou k MP3 prosadit jenom Applu, Microsoft to s WMA zkoušel, ale neuspěl.

Celá kauza s firemně specifickými „bezpečnými“ formáty a „bezpečnými“ přehrávači ukázala jednu dost zásadní věc: Na to, abyste prosadili nějaký vlastní formát, máte dvě možnosti. Za prvé, musíte být opravdu mocní a silní a ochotní investovat příšerné peníze do jeho propagace – anebo, za druhé, vytvoříte s ostatními konsorcium, které formát bude společně propagovat a společně ho taky prosadí. To ale nemusí vyjít – a ani když to vyjde, to nemusí fungovat dlouhodobě. Stačí, abyste byli „úspěšní jen regionálně“ – a víte, že máte problém.

Největší problém se ukazuje v kolizi zájmů. Tvůrci obsahu mají jiný zájem než ten, kdo obsluhuje distribuční platformu – a jiný zájem má výrobce hardwaru. Výrobce hardwaru chce prodat co nejvíce zařízení, tvůrce obsahu chce vydělat co nejvíce na obsahu a majitel distribuční platformy chce mít největší výnosy, chce, aby se to otáčelo.

Tyto zájmy kolidují: Výrobci hardwaru je jedno, komu co prodá, hlavně když to lidi chtějí. Lidi chtějí většinou otevřené platformy před uzavřenými, chtějí podporu otevřených formátů a prostě a jednoduše to má fungovat. Vlastník distribuční platformy má primární zájem o ty tvůrce obsahu, kteří se hodně prodávají, ale většinou neblokuje ani ty, kteří se neprodávají, protože čím víc toho má, tím vypadá větší. Tvůrci obsahu se pak zajímají o to, kdo jim nejvíc zaplatí – a ví, že menší platformy jim dají asi procentuálně víc, ale ty velké zase prodají víc kopií. Teď babo raď.

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama