V zajetí korporací aneb proč nemůžeme mít hezké věci? | Kapitola 5
Seznam kapitol
Obrat „a to je důvod, proč nemůžeme mít hezké věci“ označuje situaci, když vidíte, že někdo něco pořádně podělá, rozbije anebo způsobí škodu. Děláme hlouposti – a proto nemůžeme mít hezké věci. V tomto případě ale nemluvím o uživatelích, ale o výrobcích.
V ideálním světě bychom měli jasnou migrační cestu, která nám dovolí přenášet obsah, s jednoduše spravovaným storem, kde nikdo nekádruje, co se tam prodávat smí anebo nesmí, něco, co nikdo monopolně nekontroluje, ale jaksi to nabízí službu všem. V ideálním světě ale nežijeme – pohybujeme se mezi Charybdou striktního monopolu a Skyllou chaosu, kde si každý dělá, co chce a kde není jasný osud toho, co jste si nakoupili.
Já například kdysi prodal pár svých oblíbených CD, abych je nahradil kvalitnějšími SACD. SACD nám ale pomřelo – a zatímco dostat CD do nových digitálních formátů je trivialita, se SACD to tak jednoduché není. Utratil jsem víc peněz – a skončil jsem ve slepé uličce. A to se nám, u digitální distribuce, bude stávat stále častěji a častěji.
Ve finále mi dává větší smysl nasypat peníze do kvalitního vinylu než do digitálního obsahu, který vlastně stejně nevlastníte, vaši potomci ho nezdědí a vy sami ho nesmíte prodat. A v tom je v jádru ten problém: Zájmy jednotlivých stran se zásadně rozcházejí. A dokud tohle nevyřešíme, nemůžeme mít pěkné věci.
