WSJ točí hloupé recenze, Pewdiepie přednáší filozofii! | Kapitola 3

Nelze říci, že by kauza WSJ nějak podstatně poškodila – počet jejich odběratelů stále roste, ale ona je taky ani moc nezachránila. Stále produkují podivný obsah na hranici bulváru, jako je například video „This Was Supposed to Be a Samsung Galaxy Fold Review“, což je kus ve srovnání s The Unbox Therapy anebo MBHKV počin vskutku amatérský.

To opravdu podstatné se ale stalo na straně konzumentů obsahu (divný to obrat, ale vcelku výstižný) a také na straně tvůrců. Nezávislí tvůrci se rychle profesionalizovali a získali velkou základnu diváků. Kdyby byl Pewdiepie ponechán na pokoji, stále by rostl, ale věnoval by se hlavně tomu, co mu fungovalo, tedy „vřískání na hororové hry“ a produkci nenáročného obsahu, který klasickým médiím nekonkuruje. Místo toho byl nucen začít se bránit, zvážněl, vytvořil si vlastní „PewNews“ a tím tak trochu zabrousil do internetové novinařiny. Pak přišly recenze knih – a dnes tu máme přednášku o Platónově jeskyni.

Skvělou přednášku, „i když je jenom začátečník“. Diváci ho chválí a poznamenávají, že dokázal to, co se nepovedlo jejich učitelům filozofie. Není divu – on je navyklý převyprávět příběh po svém, zábavnou formou – a navíc mu Platón vyhovuje, protože je na něm leccos kontroverzního, a to mu trochu připomíná jeho vlastní kontroverze. Tlak médií ho v podstatě donutil dospět – a dnes jeho produkce vypadá profesionálněji než redaktorka WSJ.

Základním rysem nových médií je rychlost, osobnost tvůrce a jeho autentičnost. To jsou, prosím pěkně, zcela jiné kvality než u tradičních médií. Z nich je rychlost pravděpodobně nejdůležitější: Klasické herní recenze nemohou soutěžit s letsplayery, kteří si hru nainstalují, průběžně ji streamují – a vlastní recenze je v podstatě jenom takové shrnutí. Je to něco diametrálně odlišného než před dvaceti lety, kdy jste hru hráli, recenzi sepsali, pak se to zpracovávalo a nakonec vydalo. Tento postup, i když bude zcela elektronický, ale nemůže soutěžit s letsplay.

Tento týden se to ukázalo na kauze Samsung Fold. Samsung rozeslal testovací kusy významným recenzentům – a většina z nich zničila displej buď tak, že odlepila ochrannou vrstvu – anebo jim obrazovka během testování selhala. Celá kauza proběhla velice rychle, v podstatě během jednoho týdne. Samsung nejprve seznal, že asi nevaroval uživatele dostatečně, ale s tím, jak se množila selhání ohebných displejů i u strojů, ze kterých nebyla odstraněna ochranná vrstva, rozhodl se se nakonec kompletně stáhnout všechny telefony, prověřit zdroj problémů a odložit jejich prodej.