Anandtech skončil: Blíží se konec psaných technologických webů? | Kapitola 2

Lidé obecně přestávají číst

Čtení je z historického hlediska překvapivě přeceňované. Ve středověku se odhadovala gramotnost někde mezi 5-15 % populace s tím, že schopnost správně vykládat texty byla hlavně pro písaře, tedy odborníky, kteří se tím opravdu živili. Psaní ve starém Egyptě zahrnovalo tři různé systémy (hieroglyfický, hieratický a démotický) a i ti, kteří měli schopnost částečně číst, většinou nedokázali číst všechno. Ani občané Říma neměli diametrálně lepší gramotnost, přesto starověké společnosti dokázaly celkem přijatelně fungovat. 

Ve středověku se míra gramotnosti odhaduje pod 20 % populace s tím, že začala narůstat s nástupem knihtisku – a potom s osvícením, které přineslo koncept všeobecného školního vzdělávání. To přichází na konci 16. století – a zaměřuje se jak na schopnost číst Bibli, ale také na praktické věci, jako je čtení vyhlášek, smluv a později i technických textů. Když se dnes vyčítá, že vzdělávací systém je zastaralý, tak je proto, že vychází z tradic přípravy odborníků pro technickou společnost tak, jak se etablovala na konci 19. století.

Spoustu lidí ale čtení z principu nebaví a žijí v tom, že ho vlastně nepotřebují. A v tom jim paradoxně pomáhají moderní informační technologie, které udělaly v polovině 90. let přechod od komunikace psanými a tištěnými symboly ke komunikaci obrazem a zvukem. Ve chvíli, kdy se počítače staly multimediální, oprostily většinu lidí od nutnosti číst – a s tím, jak expanduje kultura podcastů a streamů, se můžete dostat k informacím i bez nutnosti dekódovat psané značky (milovníci čtení si mohou na Alze zakoupit e-knihy i čtečky elektronických knih).

Audiovizuální kultura je lépe konzumovatelná a pro většinovou populaci i zábavnější. Když se tedy zajímáte o technologie, můžete se dostat například ke vtipně pojatým zprávám od Linuse anebo k dlouhým a výživným videím od Gamers Nexus, které vám srozumitelně vysvětlí i poměrně složité kauzy.

Technologie jsou čím dál tím více zaměřené na spotřebitele

Můžete patřit mezi kritiky intelektuálního úpadku počítačového světa, ale to, že dnes mohou streamovat a natáčet i celkem jednoduší jedinci, kteří toho věru nemají moc pod čepicí, je vlastně důkaz toho, že jsme moderní technologie udělali přístupnými pro každého. Do značné míry je to drtivé vítězství technologií, které jsou opravdu jednoduché a uživatelsky přívětivé i pro laiky.

Technologie se obrací k čím dál tím méně sofistikovanému publiku a tím do značné míry zakrývají technologickou složitost před uživateli, zjednodušují jim jejich volby a kladou stále menší nároky na jejich technickou sofistikovanost. U PC tak stále řešíme, jestli potřebujeme anebo nepotřebujeme Resizeable Bar a jak si vybrat SSD podle technologie a životnosti, ale například u Maců už taková volba reálně neexistuje – vybíráte si pouze kapacitu disku podle toho, co chcete s počítačem dělat – a pak ještě paměť a procesor podle výkonu, ale reálně už nemá smysl studovat o mnoho více. Vše ostatní je prostě zastřeno před uživateli, nemohou si to ani konfigurovat, ani upgradovat, „je to tak, jak to je“ (jednoduchý a přehledný výběr produktů Applu naleznete na Alze)

Stejná filozofie platí i pro konzole, u nichž si dnes můžete vybrat model s mechanikou pro fyzické nosiče her, anebo bez ní, potom si můžete provést upgrade úložiště – ale to je zhruba tak všechno. Volba je tam velice malá, někteří říkají, že vzhledem k tomu, že nám začínají pro jednotlivé konzole chybět i exkluzivní tituly, tak je spíš psychologická. To znamená, že není potřeba nějaká sofistikovaná analýza hardwaru, jeho možností a podobně, protože to jsou věci, které mají hodnotu pro vývojáře, ale to je asi tak všechno.