Apple Vision Pro: Má rozšířená a virtuální realita ještě šanci? | Kapitola 3

Do jaké míry tedy Apple konceptu AR/VR věří? Apple je známý tím, že prakticky nikdy nepřichází s technologiemi první a prakticky vždy hraje na jistotu. Spousta jejich projektů skončí malérem, za kterým ale bývá často spíš realizace než chybná idea – zvláště charakteristické jsou pro ně nedostatečné chlazení a mechanická selhání způsobená tím, že něco poddimenzují. V základních konceptech ale chyby nedělají a produkty dotahují, už delší dobu nemůžeme říct, že by něco bylo vyložené fiasko.

Takže... co přesně Apple na AR/VR vidí? V zásadě vidím dvě možnosti. Tou první je snaha zachytit se v segmentu špičkové profesionální VR, ve které zatím dominovali konkurenti Apple. Tou druhou je snaha najít řešení, jak udělat z AR/VR reálné řešení pro normální uživatele. 

První alternativa je přímočará: Profesionální AR/VR je pevně etablovaná a Apple si prostě nemůže dovolit v této oblasti nebýt. Zpočátku měli luxus ignorovat raný vývoj, který za ně udělali jiní, ale na základě jejich zkušeností udělali to, co vždy zvládali skvěle: Zmapovali si silné a slabé stránky ostatních produktů a udělali to po svém a lépe. 

Druhá alternativa je komplikovanější. Zatímco u profesionálních AR/VR aplikací je možné vyvíjet bez kompromisů, protože cena je sekundární, u produktů pro spotřebitele je třeba ohlížet se na cenu. To znamená, že chtě nechtě něco musíte osekat, musíte něco zjednodušit – a pokud chcete uspět, musíte vědět, co vám ještě projde a co už ne. A to není úplně snadné určit.

Je možné, že Apple Vision Pro jako produkt první generace bude sloužit primárně jako průzkum bojem: Pro vývojáře v tom smyslu, že si vyzkouší, co se dá udělat a jak to udělat a pro uživatele v tom smyslu, že si vyzkouší aplikace pro AR/VR a ukáže se, které jsou opravdu užitečné a žádané. Kde kdo hádá, co uživatelé chtějí používat a jak to chtějí používat, ale reálně se to ukáže až v praxi. 

V téhle oblasti se sekl i Apple – pamatujete si na displeje snímající míru tlaku? Tu věc nikdo nechtěl, nebyla intuitivní, a nakonec ji prakticky nikdo nepoužíval, takže skončila. Vždy je lepší otestovat nějakou funkci dřív, než ji prostě naládujete všude a pokusíte se donutit vývojáře i uživatele, aby se s takovým dárečkem nějak poprali.