ASUS ROG Fusion II 500 – skutečné zhmotnění slovního spojení „herní sluchátka“ | Kapitola 3
Více je někdy více! Víc zvuku, víc hlasitosti, víc basů! Ale je to opravdu dobře? Tyto sluchátka do toho šlapou naplno a bude zajímavé je proklepnout ze všech úhlů.
Když jsem v úvodu psal o očekávaném basovém hřmění, tak to se opravdu potvrdilo. Rachot je v některých případech enormní. Bohužel až moc a podivné je, že u dunivých akčních filmových scén to sluchátka nezvládají a chrchlají. V mém oblíbeném bijáku Mad Max Fury Road mě to až zaskočilo – když začal akční nářez a auta vybuchovat, headset se snažil tak úporně vyloudit obrovské basy, až se přebudil a u těch větších explozí chrčel. Překvapilo mě to, jelikož hudba a konkrétně Vega od Danheim takový problém nemá. Leda snad že by firmware aparátu detekoval co zrovna běží (MP3 nebo MKV) a podle toho čaruje s decibely a frekvencemi. U hudby ponechá křivku plochou a u filmů a her tam napálí co se vejde. Jenže u her jsem si basového přebuzení nevšiml, zrovna pařím Mad Maxe (to je ale náhoda), kde není o výbuchy a řev motorů nouze a sluchátka hrají jak se sluší a patří. Jinak řečeno každá detonace zacloumá mozkem a výstřel z upilované brokovnice je ohlušující. Řev osmiválce je krásně agresivní a vůbec atmosféra zničeného světa je ve sluchátkách výborná. V Generation Zero taktéž bez problémů, zážitek podobný. Samozřejmě zvukové naladění je ryze akční a rachot, dunění výbuchů a řev kulometů je někde jinde, než u minule testovaných Olufsenů, všeho je jaksi víc. Virtuální zvuk je použitelný, dá se podle něj orientovat, ale na první poslech není tak vymakaný jako konkurenční Dolby Atmos. Nicméně netrpí ozvěnou a nijak zvuk nerdousí pochybnými kompresemi.
S hudbou to je slabší, Fusion 500 II servírují spíš jen „hluk“. Popsal bych to tak, že se všechny jednotlivé složky skladby slijí do jednoho halasného celku. Žádný nástroj (ani hlas) nemá navrch a protože je všechno na maximum, chybí dynamika a tudíž je výsledkem hlasitý rámus, který posluchače nijak neoslní. Ani nejde říct, že výšky nemají říz nebo že střední pásmo dominuje, prostě to skoro z toho lomozu nejde poznat. Zkoušel jsem různé žánry, ale výsledek byl pořád stejný. Nemyslím si, že by sluchátka měla nekvalitní měniče a jednoduše řečeno hrála kvůli tomu naprd, ale kdo ví co se se zvukem děje, než se dostane do uší. U her to sice funguje, ale u hudby nikolivěk.
Samozřejmě vše se dá doladit pomocí programu Armoury Crate. Zde je ekvalizér, několik přednastavených profilů, dají se zvýraznit jen basy nebo hlas, normalizace, k tomu nechybí nastavení mikrofonu. Ať jsem se ale snažil jak chtěl, nejlepší přednes byl stejně bez všech vylepšení. Je sice hezké, že profil „Hudba“ zapne všechny funkce, aktivují se basy, ozvěna jako na živém koncertu, čistota hlasu vyletí k nebesům (aspoň podle programu), ale výsledkem je neuvěřitelný unavující kravál. Ne, tyhle sluchátka opravdu nejsou pro hudbu ideální. Tohle je čistě herní a jen herní headset, se kterým bude maniak hýkat blahem z brutálního řevu kulometů. Jekot motorů protočí šneky v uchu jak pumpaři ceny a dunivé exploze vymlátí z hlavy poslední zbytky šedé kůry. Podobný zážitek čeká kupce i při akčních filmech, bude ale obohacený o basové přebuzení a místy chrapot reproduktorů (tomu jsem na kloub pořád nepřišel). Zkrátka, herní sluchátka v tom pravém slova smyslu.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
