Bastlíme s Arduinem – píšeme první program | Kapitola 3
Seznam kapitol
Po nějakém čase se vracíme k bastlení s Arduinem. Dnes se však od hardwaru trošku odkloníme a podíváme se na software. Arduino totiž není jen o elektrobastlení, ale také o algoritmizaci, která nám prostřednictvím mikroprocesoru umožní celý náš výtvor rozhýbat. Dejme se tedy do práce, programátoři!
Teď, když máme nainstalované vývojové prostředí a jsme obeznámeni s jeho nejdůležitějšími prvky, se múžeme bez obav pustit do díla.
Součástky
K realizaci tohoto projektu bude zapotřebí naprosté minimum součástek:
- 2× propojka
- 1× 220Ω odpor (může být i o něco vyšší)
- 1× červená LED
- 1× nepájivé pole
- 1× Arduino UNO R3 kit nebo některý z jeho klonů
To, jak jsme stanovili hodnotu výše uvedeného odporu, se můžete dočíst v minulém dílu Bastlíme s Arduinem.
Schéma zapojení
Protože chceme pro tentokrát přimět procesor, aby dělal práci za nás a poslušně blikal červenou LED, musíme obvod připojit k některému z digitálních výstupů mikroprocesoru, které lemují jednu ze stran destičky Arduino. Na destičce se lze snadno zorientovat díky přehledným bílým popiskům (hledaná sekce digitálních pinů je označena popiskem „Digital“). Z digitálních výstupů můžeme pro účely v našem projektu zvolit prakticky kterýkoliv. Já jsem zvolil ten s číslem 12. Obvod zapojíjme dle následujícího obrázku.
Určitě jste při hledání digitálního pinu narazili na značku vlnovky. LED lze bez potíží zapojit i tam, více si o tomto symbolu povíme později.
V minulém projektu jsme LED napájeli přímo z 5V zdroje napětí, který se nachází na opačné straně od digitálních pinů. Nyní jsme tuto LED připojili přímo na vstupně výstupní bránu procesoru (digitální pin). Zásadním rozdílem mezi oběma zapojeními je ten, že nyní je možné LED řídit programově.
Mezi oběma konfiguracemi je však i rozdíl elektrický. Na rozdíl od 5V výstupu, který zvládne krmit obvod proudem až 200 mA, maximální proud na digitálním výstupu zvládne maximálně 40 mA. Zdůraňuji, že jde o hodnoty maximální, doporučený provozní proud digitálního výstupu je stanoven 20 mA.
A co z toho vlastně plyne? Výstupní proud digitálního pinu procesoru je značně limitován, a proto je velmi nevhodný ke spínání velké zátěže. Budeme-li se o to pokoušet a proud budeme překračovat, procesor tím můžeme nenávratně zničít (nebo jeho část). Ke spínání větší zátěže se používá např. tranzistor, který je na větší proudy stavěn a lze ho snadno ovládat výstupem z procesoru. O tom si ale podrobněji povíme až jindy. Naštěstí pro dnešní projekt toto uvažování nebude potřeba, neb naši LED lze bez problému provozovat s proudem 20 mA.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
