Betatest umělé inteligence na lidech běží naplno | Kapitola 3

Na rozdíl od vědců, kteří nesouhlasí s rychlým uvedením současných modelů na veřejnost, já jsem rád, že se to stalo. Nejsou dokonalé, ale vidíme rychlý pokrok – a musíme se na něj připravit. Donedávna jsem z úst mnoha AI vědců slyšel hlavně blazeovaná prohlášení, že „umělá inteligence je jen převlečená statistika“, což je možná pravda, ale kdo ví, možná je inteligence emergentní jev, který se objevuje při emulaci na základě dostatečného množství dat. (Vážně, skutečně existují teorie o tom, že i lidské chování je jenom velmi komplexní emergentní jev založený na emulaci obrovského množství pozorovaných dat.) 

Pokud to tak je, nedojde k žádnému „zášlehu“ obecné umělé inteligence, ale spíš k jejímu postupnému vynořování a růstu jejích schopností, čemuž bude odpovídat rostoucí počet interakcí s běžnou populací, se kterým se nějak musíme poprat. A ono to postupně začíná, jak jsem zmiňoval v úvaze o tom, jak s AI začínají válčit hlavně umělci. Oni jsou takový první kanárek, který za nás testuje, co se v jejich životě změní – ale tím to teprve začíná.

Dalším kanárkem jsou programátoři, kteří konverzační modely testují nejen při psaní vlastního kódu, ale také při tvorbě svých aplikací napojených na konverzační modely. Z jejich vyjádření jsem pochopil, že AI vnímají jako nástroj, který jim zjednodušuje rutinní práci, nicméně jejich expertní supervizi stále potřebuje. Je to tak trochu jako byste v párovém programování měli juniora, který občas seká chyby. To je dobré v tom smyslu, že jim to práci nebere a mnozí jsou na párové programování a adaptaci cizího kódu zvyklí, na druhou stranu to není dobré v tom smyslu, že to jaksi bere ony juniorní pozice. Seniorem se v programování nikdo nestal bez jednodušší práce – a mnohé firmy mohou to, že konverzační model nahradí juniorní pozice, pochopit tak, že mohou zrušit juniorní pozice – a to je veliká, veliká chyba. Junioři někde sbírat zkušenosti musí!

Další budou na řadě administrativní pozice. IBM oznámila, že se zbaví 3900 lidí s tím, že do řady pozic přestává nabírat lidi, protože podle nich se 7800 pozic dá nahradit umělou inteligencí. Jistým krutým paradoxem je potom to, že se podle CEO Arvinda Krishny dají nahradit například pozice v HR, což by bylo něco, co bych čekal jako poslední. Problém s náhradou prací je v tom, že zrovna při najímání lidí si myslím, že by je měli najímat jiní lidé – a to samé si myslím i o zkoušení a hodnocení, protože je velmi snadné zaměnit „špatné“ a „kreativní“ řešení, nehledě na to, že lidé by měli mít i určité soft skills, protože budou spolupracovat s jinými lidmi. 

Tak což o to, možná se podaří AI naučit tak, že bude v detekci skutečných soft skills lepší než lidi a bude schopná odhalovat lidi s falešnými soft skills. Možné to je, protože mě už AI překvapila v mnoha oblastech, které bych skutečně neodhadl předem. Navíc je možná šéf IBM hodně agresivní ve svých odhadech, protože jde o redukci z nutnosti – zdá se, že nám titán v oblasti IT začíná pomalu dokonávat, stahuje se z dalších a dalších oblastí a je dost možné, že i jeho samého ohrozí menší, pokrokovější a agresivnější IT firmy. Pokud to IBM skutečně udělá, provede za nás svého druhu průzkum bojem – totiž zjištění, zda to skutečně jde.